„Původně jsem si na tomto místě postavil stan, to mně ale pokutovali policajti, že se to nemůže. Tak jsem si řekl, že si postavím dům,“ líčí počátky svého života pod mostem Jarda. O jeho příběhu již Deník informoval.

Jarda využil opravy Barrandovského mostu, po které na místě zbylo mnoho prken a jiného materiálu a postavil si svůj hrad. Současná stavba je již druhým hradem, který na místě stojí. „První dům mi někdo rozbil a tak od srpna stavím tento,“se smutným úsměvem říká Jarda. Domek má dvě místnosti, kuchyně je venku pod širým nebem.

Vánoční dárky

„Za ta léta, co tady bydlím, jsem si v okolí udělal mnoho známých. Hodně lidí mi nosí různé věci, jídlo, oblečení i tady ten stromek,“ ukazuje Jarda na krásný vánoční stromek, který mu před chvílí přinesl jeho známý. Stromky tak bude mít Jarda dva, jeden menší umělý uvnitř domečku a velký před domem, na malé zahrádce obehnané plůtkem. „Zdobit ho budu vším možným, ale hlavně ozdobami, které vyrábím. Vyřezávám je i pro své přátele a známé z dřevěných bedýnek od zeleniny,“ chlubí se dál Jarda.

Vánoční svátky Jarda nikdy netráví úplně sám. Vždycky se staví někdo známý. Místní rybáři dávají Jardovi kapra, kterého klasicky smaží. Bramborový salát vlastní výroby se stal také tradicí. „Často přijdou i lidé, kteří žijí tady pod mostem, ale jelikož jsem abstinent a nepiju, mnozí se drží stranou a já jsem rád,“ říká Jarda a pokračuje: „Naopak jsem rád za návštěvu slušných, třeba i cizích lidí. Minulý rok mi na štědrý den například dvě malé holčičky přinesli tašku s jídlem a cukrovím, že prý to posílá babička. Jaká jsem nevěděl, ale byl jsem jim vděčný.“

Grilování na Silvestra

I v drsných podmínkách si Jarda užívá poměrně pohodlného komfortu. V domečku má televizi poháněnou autobaterií, z rádia se linou vánoční koledy. „Mnohokrát mě už vykradli, ztratilo se mi hlavně jídlo. Více mě ale mrzí, když mi to tady v mé nepřítomnosti někdo jen tak zničí, rozkope a poláme. Bezdůvodně,“ stěžuje si Jarda. A o každých prázdninách je to prý horší, takže vandaly bude pravděpodobně školní mládež.

S přáteli slaví i Silvestra, o tom letošním nemá ale ještě představu. Loni se u hradu sešlo na 20 lidí, grilovalo se a byla legrace. Možná, že to budou poslední Jardovi Vánoce zde, má nabídku práce. „Nabídek přichází mnoho, ale jen málo seriózních. Tato vypadá dobře, asi na ni kývnu, ale po mém domě se mi bude stýskat,“ povzdychne si Jarda a jde se vítat s dalším známým rybářem.