Na platy vysokoškolských pedagogů sice odešle ze své rezervy 250 milionů, ale to podle rektora UK Tomáše Zimy systémově nic neřeší.

„Nechápu, proč se odcházející ministr financí nezasadil ani o jednu miliardu na posílení univerzitních investic, ačkoli o potřebě takto vynaložených prostředků jeho hnutí stále mluví," pronesla Valachová. Podle ní Babiš porušil seškrtáním prostředků pro vysoké školy usnesení vlády.

V poloprázdné univerzitní posluchárně se studenti zajímali především o zvýšení stipendií doktorandů. Valachová usiluje o zdvojnásobení částky ze 7500 korun na 15 tisíc. Sněmovna už schválila návrh, že zdravotní pojištění bude za doktorandy platit stát.

Prorektor UK Jan Konvalinka zdůraznil, že navýšené prostředky na živobytí doktorandů nesmí jít z kapitoly na vědu a výzkum, s čímž Valachová souhlasila. Připomněla zároveň paradox strategie mobility, kdy se v jednom vědeckém týmu potkávají absolventi z Česka a jiného státu EU. Ti první mají příjem 7500 korun, druzí 2600 euro (cca 68 000 korun).

Valachová potvrdila, že v tříletém výhledu by každoročně mělo odejít na zvýšení platů VŠ učitelů 260 milionů korun. „V předvolební kampani tyto sliby budeme politikům připomínat," ujistil předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Poté Valachové poděkoval za ministerské působení s tím, že v českém politickém marasmu byla jednou z mála, kdo planě nemluvil, ale reálně pracoval.

A perlička na závěr. Jedním z posledních rozhodnutí, které Kateřina Valachová ve funkci učinila, je posílení rozpočtů pedagogických fakult, kde je situace vyučujících asi nejhorší, neboť kvůli platu prchají učit na střední a základní školy. Tento bohulibý čin Valachové možná lehce zhořkl dotazem studenta Pedagogické fakulty UK Jindřicha Podlešáka, který se ptal, zda jsou spádové školy povinny přijímat žáky s poruchami učení, tedy zapojit se do inkluze.

„Jaký to má smysl, když je to v protikladu s tvrzením ministerstva, že chce zkvalitňovat výuku snižováním počtu žáků ve třídách? Navíc jste sami přiznali, že v září přestoupilo do běžných škol jen 200 dětí s handicapem," uvedl budoucí učitel. Ministryně mu marně vysvětlovala, že školy byly odjakživa povinny přijímat žáky s lehkým zdravotním postižením.

„Novinkou od 1. září loňského roku je pouze to, že stát zafinancuje jejich začlenění do výchovného procesu pomocí asistentů nebo speciálních pomůcek. Rodiče si vždy mohli a i nyní mohou vybrat, zda své dítě chtějí poslat do běžné, nebo speciální školy," obhajovala novelu školského zákona Kateřina Valachová. V tu chvíli na ní bylo znát rozladění z toho, že ani student pedagogické fakulty nedokáže rozeznat mediální protiinkluzivní kampaň od reálné situace ve školství.