Za 51 Kč dostanete přání dobrého dne, nabídku klobásy „za akční cenu" a nakonec i toužebně očekávaný kelímek s horkým nápojem. Neměl jsem bohužel to štěstí, jako kolega z Anděla a nějakého termokelímku či dokonce hrnečku jsem se nedočkal. Pálilo to jako čert! „Tak si vezměte ještě jeden kelímek, bude to pálit méně. Ale za dvě koruny," šokovala mě prodavačka. Ale v dnešní době má vše svou cenu.

A jak tedy chutnal svařák? Byl trochu přeslazený, což kontrastovalo s jinak výraznou kořeněnou chutí. Pil se příjemně bez doznívající pachuti a vlastně splnil to, co se od něj očekává klasika. Nenabídl ale žádné překvapení ani kulinářskou fantazii. Asi se tu jede podle zajetých receptů a bez experimentů. Verdikt? Svařák z Václaváku vás neurazí gurmánskou bombu ale nečekejte. (vlb)

Zpět na rozcestník: Praha a nejlepší svařák