Nyní se světovou metropolí „rozparovačské" tématiky nakrátko stalo naše hlavní město, byť česká metropole s těmito nezvykle brutálními zločiny z roku 1888 neměla a nemá zhola nic společného.
Kriminalistický ústav Praha ale od neděle pořádá evropskou konferenci věnovanou novinkám v nejrůznějších kriminalistických disciplínách – a nové dění v kauze Jacka Rozparovače prostě nelze pominout. Je to téma nejen mediálně vděčné, atraktivní a přitahující pozornost, ale současně i pozoruhodné z odborného hlediska. Opravdu se mohlo podařit s obrovským odstupem jednoho a čtvrt století odhalit identitu sériového vraha?
Byl Rozparovačem Polák?
Obhajovat své závěry bude v pondělí v Británii žijící finský genetik Jari Louhelainen, který se podílel na analýzách biologických vzorků z šátku, který údajně patřil čtvrté z pěti obětí Catherine Eddowesové – a přesně před rokem vyvolal pozornost knihou představující některá zjištění a označující jako vraha přistěhovalce z Polska jménem Aaron Kosminski.
Tehdy 23letý muž, jenž později zemřel v psychiatrické léčebně (kam byl umístěn pro vražedné sklony motivované chorobnou nenávistí k ženám) pařil mezi hlavní podezřelé už při prvotním vyšetřování – teprve loni se ale podařilo prokázat shodu genetického vzorku odebraného z šátku zavražděné (který prý na místě činu sebral jeden z policistů pro svou ženu a později byl prodán v aukci) s profilem jeho dnes žijících příbuzných.
Hlavní budou současná témata
Setkání 950 špiček svého oboru (jak současných, tak i těch budoucích z řad vynikajících studentů), které se v Kongresovém centru Praha koná do pátku, se ale samozřejmě nezaměřuje jen na pátrání po vrahovi z minulosti. Hlavními tématy se stanou aktuální zločiny a možné vylepšení metod zajišťování důkazů, které detektivům napomáhají při jejich objasňování, stejně jako fungování kriminalistických laboratoří, které s odebranými vzorky dále pracují.
Jedním ze stěžejních témat konference jsou také postupy při primárním sběru dat pro identifikaci obětí na místě hromadných neštěstí. I k tomuto tématu promluví odborníci na slovo vzatí – mezi účastníky nechybí například hlavní soudní lékař Nizozemského království Wim Heijnen, který přijel seznámit kolegy s podrobnostmi týkajícími se identifikace obětí z malajsijského letadla sestřeleného loni nad bojovými zónami na východě Ukrajiny.
Forenzní specialisté přiletěli i z jiných kontinentů – mezi hosty jsou i ředitelé laboratoří v americkém Washingtonu Max Houck či Alastair Ross z Austrálie.
Největší událost v dějinách české kriminalistiky
Evropskou konferenci forenzních věd EAFS 2015 (European Academy of Forensic Science) označila Petra Srnková z pořádajícího Kriminalistického ústavu Praha za největší událost v dějinách české kriminalistiky – a věc prestiže pro celou policii. Od roku 1997, kdy se kongres forenzních vědců uskutečnil poprvé ve švýcarském Lausanne, tehdy za účasti 470 specialistů z 39 zemí, se koná každé tři roky.
„Program konference zahrnuje přes 700 příspěvků. Vybrali jsme zhruba 350 nejzajímavějších přednášek a téměř 400 posterů, které byly rozděleny do 18 vědeckých sekcí. Uskuteční se 14 tematických workshopů," připomněl náplň letošního sedmého ročníku, charakterizovaného mottem „Boříme hranice" ředitel kriminalistického ústavu Praha Pavel Kolář. Oním „bořením hranic" mohou být změny v chápání náplně práce specialistů jednotlivých oborů v rámci činnosti na místě činu i následně ve forenzních laboratořích.
