Červené střechy Starého Města a Malé Strany jsou jedny z nejkrásnějších v metropoli a zdobí mnoho obrazů či fotografií staré Prahy. Že v nich ale našly domov včely, je celkem překvapivé. A včelstvům se v nich daří lépe než za hranicemi stověžaté Prahy.

Včely v Praze. Infografika.V metropoli eviduje Státní veterinární správa 762 včelařů a 5063 včelstev. Nejvíc se včely chovají ve starší zástavbě rodinných domů v Troji, Dejvicích nebo Libni, ale deset včelařů žije i na Novém Městě, tři na Starém Městě a osm na Malé Straně. Největší množství včelařů žije ve starší zástavbě nebo má úly v zahrádkářských koloniích, oproti tomu v nové zástavbě na okrajích města se včely téměř nechovají.

Co trápí včely a kde mají úly?

"Pro včely medonosné je Praha paradoxně dobrá, protože je tu v různých parcích velká druhová skladba, to dělá med chuťově zajímavější a bohatší na živiny a různé prospěšné látky. Taky se tu parky a další plochy nestříkají tolik herbicidy a pesticidy a nehnojí se uměle jako lány řepky a dalších zemědělských plodin. Včely proto nejsou otrávené a oslabené," popisuje Lukáš Hrábek z pražské pobočky ekologické organizace Greenpeace.

Právě pesticidy a herbicidy viní odborníci z celkově zhoršujícího se stavu včelstev. Narušují jejich nervový systém a paměť, která je pro ně při sběru nektaru klíčová. Oslabené včely jsou pak snadnějším terčem parazitů a zkracuje se jim život.

Pražské včely postihlo v posledních letech několik vln moru včelího plodu, loni se ale nákaza v Praze již nešířila. Městské včely trápí i časté sečení trávy a udržování anglických trávníků, které jim nenabízí žádnou potravu. Složitější to mají v metropoli včely samotářky a divoké včely, které těžko hledají vhodná místa pro život. "Například ve Vídni už jim staví domečky," dodává Hrábek.

V hlavním městě je také devatenáct střešních stanovišť včel, zabydlely se třeba na střeše magistrátu, budovy České filharmonie, Národního zemědělského muzea, ale i hotelů, které následně nabízí hostům domácí med. Naposledy si pět úlů na střechu pořídili pracovníci Státní veterinární správy ve Slezské ulici.

"Včely nejsou jen med a ostatní včelí produkty. Jejich největší význam a přínos je v opylování. Přestože včelí produkty mají na trhu své místo, jejich hodnota se zdaleka nedá srovnávat s národohospodářským významem opylovací činnosti včel. Krom toho včely přispívají k udržitelnému rozvoji životního prostředí a zachování biodiverzity," uvádí Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy (SVS).

"Nápad na zřízení několika včelích úlů na střeše naší budovy přišel při nedávné rekonstrukci terasy. Alespoň trochu navýšit počty včelstev v centru Prahy chápeme jako prospěšný a zároveň symbolický počin," sdělil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Měření z medu

Včelí med a propolis budou veterináři dále zkoumat na přítomnost těžkých kovů, pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Kvůli tzv. biomonitoringu si pořídilo včelí úly i Letiště Praha. Místních 350 tisíc včel loni vyprodukovalo téměř 100 kilogramů medu oceněného dvěma zlatými medailemi v soutěži Český med.

"Stočený med a vzorky plástvového pylu jsou zasílány na chemický rozbor do certifikované laboratoře při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na posouzení kvality do Výzkumného ústavu včelařského. Dosavadní rozbory uskutečněné v uplynulých letech potvrzují nejen vysokou kvalitu medu, ale také dobrou kvalitu ovzduší v okolí letiště," dodal Roman Pacvoň z Letiště Praha.