„Oživit a kultivovat veřejný prostor se dá i bez složitých a nákladných stavebních zásahů. Městská židle je navíc symbolem, značkou, spoluvytváří image města pro všechny," uvedla k plánu primátorka Adriana Krnáčová. Na prvních lokalitách by se v pilotním projektu měl nábytek začít objevovat na jaře příštího roku. Urbanisté se při přípravě projektu inspirovali v západních metropolích, například v New Yorku, Kodani, Curychu či Stockholmu.

„Smyslem je rychle a efektivně oživit a kultivovat veřejná prostranství bez nutnosti finančně a organizačně náročných stavebních zásahů," uvádí dokument z dílny IPR, který schválila rada města. „Nový mobiliář chceme využít primárně ke dvěma účelům. Za prvé ke zkvalitnění běžných prostranství, kudy lidi normálně projdou, ale nemají se tam kde zastavit, přestože ten prostor k tomu sám o sobě vybízí," vysvětlil ředitel IPR Petr Hlaváček.

Městské židle umožní zabydlet parky a náměstí v Praze. Ilustrační foto.Mezi taková místa podle něj patří třeba piazzetta Národního divadla, Klárov, Kozí plácek či Alšovo nábřeží. „A za druhé by šlo o projekty, jejichž cílem je nalézt novou podobu a využití zanedbaných míst, která však mají potenciál stát se lokálním centrem, místem setkávání," doplnil Hlaváček.

Kromě toho, že prostě umožní lidem si posedět, si tak institut slibuje od nového projektu větší zapojení místních komunit a přeměnu míst, která v současnosti nejsou příliš využívána, na centra městského života.

V blízké budoucnosti IPR vytipuje pět lokací pro umístění základních sad stolků se židličkami. Kromě nového vybavení budou také místa uklizena a dojde k odstranění například zašlých laviček a košů tak, aby tam lidé rádi trávili volný čas. „Podle toho, jak se osvědčí, lze potom uvažovat i o případných stavebních úpravách," doplnila ředitelka Sekce detailu města IPR Pavla Melková.

Pozvednutí úrovně dané lokality

Přesné lokality zatím definitivně vybrány nebyly, architekti však hovoří například o Kampě, Klárově, Letenských sadech či Karlově a Václavském náměstí. „Výhodou je, že pokud se neosvědčí na daném místě, lze je snadno přesunout jinam," uvedl Hlaváček.

V příštím roce by se v Praze mělo podle Melkové objevit na dvě stovky židlí a padesát stolků. Architektka navíc doplnila, že jejich umístění bude výhodné i pro místní restaurace a dalším podniky. „Zvedne se tím kvalita lokality, což prospívá i jim," řekla.

Pokud by se projekt osvědčil, je magistrát připraven investovat i do dalšího vybavení, například do plácků na grilování. Ty by mohly vzniknout kromě parků i například na volných prostranstvích na sídlištích. I když vybavení pořídí magistrát, bude uzavírat smlouvy s provozovateli, kterými může být například správce parku nebo místní stánkař.

Měl by to řešit zrovna magistrát?

I když posezení v ulicích města je určitě příjemné, podle předsedy Asociace pro urbanismus a územní plánování Petra Durdíka není jasné, proč by měla vybavení centrálně pořizovat Praha. „Mobiliář ve veřejném prostoru je určitě příjemná věc pro setkávání lidí, ale myslím si, že by to mělo být spíše na městských částech, případně místních komunitách. Není důvod, proč to řešit celopražsky," domnívá se.

Naopak podle urbanisty a architekta Petra Kučery se jedná o dobrý nápad. „Je to určitě lepší než to, co se dělo v devadesátých letech, kdy se na ulice pod záminkou laviček dávaly reklamní plochy. Spatřuji pozitivum v tom, že tahle snaha není parazitování, ale jde opravdu o to, zpřístupnit veřejný prostor lidem," domnívá se.

Doplnil však, že v Praze není pobývání na ulicích úplně tradiční tak, jak je tomu například ve státech jižní Evropy. „Tahle tradice je spíše v jiných klimatických podmínkách," řekl s tím, že v Praze se klasické pevné lavičky objevovaly od devatenáctého století, a to ještě spíše v parcích. „Vždy to bylo tak, že v parcích se sedělo, na ulicích chodilo. U nás nebyly historicky ani kavárny na ulici, spíše v prvním patře, takže sezení na ulicích u nás moc historickou tradici nemá," zakončil.

Čtěte také: Praha bude oživovat veřejná místa pomocí stolků, židlí a grilů