Na jejich výběru v metropoli se podílejí odborníci, zástupci městských částí i široká veřejnost. U každé dřeviny se přitom hodnotí její historický i přírodní význam.

Strom jako dominanta krajiny 

Kritéria jsou podle dendrologa a zakladatele webu Pražské stromy Aleše Rudla velmi široká. „Nedají se určit přesné rozměry nebo minimální věk či výška.

Jde spíše o poselství, které strom nese. To je klíčové," vysvětlil. „Řada stromů bývá vysazována na počest výročí a různých událostí. Může se jednat také o krajinné dominanty," dodal Rudl.

Svůj historický význam má také Alej Hany Benešové v Klánovicích, kterou tvoří rovnou 86 významných stromů. Místní stromořadí nese jméno po bývalé první dámě, manželce Edvarda Beneše.

Stromy míru i památka veteránů 

Na seznam významných stromů se dostaly také lípa a javor s mírovým poselstvím. Lípa roste na Vyšehradě a byla zasazena v roce 2008. Má připomínat nejen světový mír, ale také náboženskou toleranci Na jejím vysazení má zásluhu indický duchovní a humanitární aktivista svámí Mahéšvaránanda. „Zajímavostí je, že zmíněný strom je genetickým potomkem věhlasné památné Semtinské lípy, která do nedávna kralovala v Českém ráji," uvedl Rudl.

Druhý oceněný strom míru roste v Praze 2 a připomíná 40. výročí Jógy v denním životě v České republice. Vysazen byl v roce 2013.

Mimo to včera do databáze přibyly dvě suchdolské dominanty, a to lípa svobody a jedna z největších vrb v Česku. Svůj význam odborníci přiznali také dubu válečných veteránů, který roste u Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích, a lípě srdčité z nádvoří kláštera křižovníků. Ta se stala symbolem českého rytířského řádu.

Na výlet za významnými stromy 

Na rozdíl od památných stromů, které označuje cedule s malým státním znakem, nemusí být významné stromy od ostatních nijak rozpoznatelné. V současné době neexistuje ani jejich souhrnný seznam.

Soupis pražských významných i památných stromů si dal za cíl právě Aleš Rudl. Všechny jsou k dohledání na jeho webové stránce Pražské stromy i s doprovodnými informacemi, mapou a námětem na výlety.

Web o pražských stromech 

„Web vznikl na základě mého studia na České zemědělské univerzitě, kdy jsem začal pátrat po historii památných stromů v Praze. Hledal jsem historické souvislosti a dobové fotografie," popsal autor.

Přes léto se mohou Pražané zapojit do fotografické soutěže o hodnotné ceny. Stačí do konce srpna zaslat fotografii jakéhokoliv pražského stromu na e-mail prazskestromy@seznam.cz.

Alej Hany Benešové v Klánovicích.

ALEJ HANY BENEŠOVÉ V KLÁNOVICÍCH

Místní stromořadí čítá 86 kusů a podstatně tak zvýšilo počet významných stromů v Praze. Těch je od včerejška už 303. „Lípy v Klánovicích byly vysazeny dětmi místní školy 23. května 1937 a záštitu nad celou akcí převzala manželka našeho druhého československého prezidenta paní Hana Benešová, po které byla alej pojmenována," popsal nově vyznamenanou alej Aleš Rudl, autor Pražských stromů. Stromořadí se nachází v ulici Slavětínská.

 

Vrba v Suchdole.

VRBA ZAPOMENUTÁ V SUCHDOLE

Suchdolská vrba bílá je jednou z vůbec největších svého druhu v Česku. Její stáří se odhaduje na 125 let a obvod jejího kmene měří 812 centimetrů. Loni se dostala do finále ankety Strom roku. Roste nedaleko soutoku Únětického a Horoměřického potoka.

 

Hrušeň na Vítězném náměstí.

HRUŠEŇ OBECNÁ NA VÍTĚZNÉM NÁMĚSTÍ

Do databáze pražských významných stromů se dejvická hrušeň dostala před třemi roky. Její stáří se odhaduje na 180 let a je posledním zachovalým stromem z bývalé ovocné aleje, která vedla z Vítězného náměstí ke kostelu Sv. Matěje. Na jejím místě dnes stojí vysoké školy. Hrušeň měla při loňském měření obvod kmene 237 centimetrů.

 

Lípa Republiky na Malé Straně.

ÚSTŘEDNÍ LÍPA REPUBLIKY NA MALÉ STRANĚ

Významným stromem je petřínská lípa od roku 2014. Její význam je obrovský. Stala se vzorem mnoha dalších stromů po celé republice i na Slovensku. „Je to matka všech lip republiky, které se sázely v roce 1968 při 50. výročí vzniku Československa. Byla první a podle jejího vzoru se sázelo po celém Česku i na Slovensku," popsal Aleš Rudl. Lípu v 68. roce vysadili členové Sboru ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze. Jednalo se o první dobrovolnou organizaci, která se starala o ochranu přírody v České republice.

 

Lípa na Hradě.

MASARYKOVA LÍPA NA PRAŽSKÉM HRADĚ

Dvousetletá lípa velkolistá je dominantou Masarykovy vyhlídky. Naleznete ji v horní části Jeleního příkopu při Lumbeho zahradě u Pražského hradu. Odpočívat pod ni chodil sám první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Vyhlídka byla kolem tohoto významného stromu vystavěna v letech 1922 až 1924 podle návrhu slovinského architekta Josipa Plečnika. Má tvar bastionu a návštěvníkům nabízí neobvyklý pohled na Pražský hrad, Arcibiskupský palác a další pražské památky.

 

Čtěte také: Mobilní aplikace umožňuje zadávat a vyhledávat ovocné stromy