Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Až 350 výjezdů, to je den pražských záchranářů

Praha - Zvuk houkačky bývá nepříjemný, protože nám evokuje ohrožení života. Jsou ale chvíle, kdy pronikavý amplion sanitky vítáme doslova s nadšením.

14.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

„Manželovi už v noci nebylo dobře. Těžko se mu dýchalo a cítil tlak na prsou,“ vypráví Jana Přikrylová.

„Nejprve to přisuzoval stresu, protože byl tou dobou velmi pracovně vytížen. Podařilo se mu sice znovu na chvíli usnout, jenže ho vzbudil palčivý tlak na hrudníku, který se zvětšoval. Byl celý zpocený a do ramene mu začala vystřelovat prudká bolest. Proto jsme se rozhodli zavolat záchranku,“ popisuje dál.

„Ještě, že jsme to udělali. Manželův stav se začal prudce horšit. Byl celý bledý, dýchalo se mu čím dál hůře a začal zvracet. Dodnes mám pocit, že kdyby sanitka přijela jen o minutu později, mohla bych o něj přijít,“ vzpomíná otřeseně žena, která byla svědkem toho, jak její muž bojuje s infarktem.

Příběh manželů Přikrylových je ukázkovým příkladem výjezdu pražských záchranářů, kteří během jediného dne vyrazí do ulic města zhruba ke 300 až 350 nahlášeným případům zdravotních komplikací.

Za loňský rok tak eviduje Zdravotní záchranná služba hlavního města Prahy (ZZS HMP) 123 728 událostí, během kterých ošetřili záchranáři 98 092 pacientů. Nejpočetnější skupinou byli standardně senioři a chronicky nemocní, kteří loni tvořili 68 procent výjezdů.

Zbylé výjezdy zapříčinily úrazy (25 procent), intoxikace a alergie.

Výjezdů přibývá

Celkově výjezdů přibývá, a to především k závažným úrazům způsobeným agresivitou, tedy napadením a násilnou trestnou činností.

Dobrou zprávou je, že dojezdová doba ke většině případů pak nepřekročila devět minut. Jen při dopravních kolapsech a náledí to bylo do patnácti minut, které stanovuje vyhláška. Možná proto pražská záchranka stojí na čele žebříčku úspěšnosti resuscitací.

„V mezinárodním porovnání záchranných služeb máme nejvyšší počet pacientů s náhlou zástavou oběhu, které se podařilo vrátit do normálního života, okolo 35 procent. Je to i tím, že máme k dispozici moderní přístroje a vybavení, které naše práce vyžaduje. Sledujeme nové trendy a myslím, že se nám to vyplácí,“ sdělil šéf pražských záchranářů Zdeněk Schwarz.

Mezi nejmodernější sanitní vybavení patří přístroj pro nepřímou srdeční masáž. Vypadá jako malé hodinky, ale jeho poslání je rozhýbat srdce. Zatímco přístroj masíruje, má záchranář volné ruce k ostatním nezbytným úkonům, které slouží ke stabilizování stavu pacienta. Dalším pomocníkem se ve všech vozech záchranářů mají stát pomůcky na ochlazování teploty těla, aby se při srdeční zástavě snížily nároky orgánů na přísun živin a kyslíku. Jsou to kukly na hlavu, speciální pláty, jež se pokládají na místa, kde jsou velké cévy, nebo aplikace chemické látky.

80 procent obyvatel metropole zvládá základy resuscitace

Velký podíl na zachráněných lidských životech má i laická veřejnost. Díky osvětě, například ve vagonech metra, kde je na polepech popsána první pomoc krok za krokem, je schopna reagovat. Ještě před příjezdem vozu záchranné služby poskytne zhruba v 80 procentech případů někdo ze svědků kolapsu pacientovi první pomoc.

Co záchrannou službu naopak trápí, je problém s příjmem k problémových pacientů. Těmi jsou bezdomovci, nepřizpůsobiví nebo agresivní občané.

„Ve všech fakultních nemocnicích nemají problém přijmout akutní případy, které jsou v ohrožení života. Naopak, pokud je někdo pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, agresivní nebo zapáchající, přijímají ho nemocnice k hospitalizaci jen s krajní nevolí. Často je to způsobeno přeplněností záchytných stanic, kam by jinak pacienti směřovali,“ prohlašuje Schwarz.

Také stanoviště v centru města nebo vlastní budova instituci citelně chybí. Jistou nadějí je projekt, který by mohl vyrůst v příštích letech v Troji. „Už dlouho nám to slibují, ale momentálně tam mají zázemí lidé, kteří pracují na tunelu Blanka. Přitom záchranka čeká na vlastní budovu už 155 let, od svého vzniku,“ posteskl si její ředitel.

Navzdory všemu ale s fungování pražské záchranky prý můžeme být spokojeni. „Kdyby se vám někdy něco mělo stát, buďte rádi, že žijete v Praze. Máme skvělé výsledky, navzdory tomu, že ze všech krajů máme nejmenší příspěvek od zřizovatele (kraje pozn.red.) na objem práce,“ shrnuje Schwarz.

Muž pražské záchranky číslo jedno Zdeněk Schwarz v rozhovoru pro Pražský deník hovoří o zneužívání tísňové linky: Minimálně jeden výjezd denně je zbytečný

Ředitel zdravotnické záchranné služby a senátor (ODS) Zdeněk Schwarz popisuje i odvrácenou stranu své práce. Ač se to zdá neuvěřitelné, stále existují lidé, kteří sanitku volají zbytečně.

Dokáže vás práce u záchranné služby stále ještě něčím překvapit?
To víte, že ano. Je totiž tak rozmanitá, že i po těch letech jsou momenty, kdy překvapen jsem. Ať už je to pozitivně nebo negativně. Naše práce je o tom, že se stále něco děje a nikdy se dopředu nedá říci, jak to dopadne. Reakce lidí jsou nevyzpytatelné.

Hovoří se o úspěšnosti zásahů, méně už o tom, že některé jsou zbytečné. Setkáváte se často s tím, že volání na tísňovou linku je pouze fingované a ve skutečnosti k žádnému úrazu či zdravotní příhodě nedošlo?

Ano. Minimálně jeden výjezd denně je falešný. Pracovníci dispečinku jsou sice vyškoleni i pro tento typ hovorů, ale je to velmi těžké vyhodnotit. Přece jen sedíte daleko od toho místa, takže nevidíte, jak to místo vypadá, kolik tam je lidí a musíte být tedy odkázáni pouze na toho, kdo s vámi hovoří. Autory těchto falešných obvinění bývají psychicky narušení jedinci nebo velmi jednodušší lidé, kteří nemají nadhled nad svým chováním a nedokáží standardně vyhodnocovat své jednání.

Zbytečné či marné jsou ale i výjezdy, kdy dorazíte na místo, a pomoc už není třeba.
Stává se, že nás někdo zavolá, ale než dorazíme na místo, tak se člověk po epileptickém záchvatu otřepe a odejde nebo se opilý chlápek zvedne a zmizí, aby neměl ostudu. Volala nás ale i babička, která pouze potřebovala zvednout ze země zpátky do postele. To je už spíše sociální problém, který my však nejsme kompetentní řešit. Další věc je i ta, že lidé mají také tendenci situaci leckdy zveličovat. Pokud se jedná o rodinného příslušníka nebo blízkého člověka, tak komunikace s volajícím probíhá často dost obtížně, protože jsou lidé vyděšení a hysteričtí. Přitom nemusí jít o nic vážného, jenom to špatně vypadá.

Takže vše závisí na dispečinku, jak dokáže situaci vyhodnotit.

V podstatě ano. Ale razíme pravidlo, že raději vyjedeme zbytečně, než vůbec. Můžou existovat pochybnosti, ale vždy je lepší ověřit situaci, než riskovat lidský život.

Autor: Soňa Kacerovská

14.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení