Vinice v Praze.Všech 15 pražských vinic zaujímá celkem plochu přibližně jedenácti hektarů. I když mají tradici starou přes 800 let, většina z nich v průběhu staletí zanikla. Moderní rozkvět pražského vinařství se proto datuje až od devadesátých let minulého století, kdy byla obnovena například Grébovka v Havlíčkových sadech či vysočanská Máchalka. Ke konci vlády Karla IV. přitom čítaly vinice v Praze 700 hektarů.

Příkladem obnovy starých vinohradů jsou Zilvarovy vinice v Troji, které byly obnoveny v roce 2015 a letos budou mít panenskou úrodu.

V současné době se také zakládá další vinice v Lysolajích ve vytěžené Denkrově pískovně, kterou roky pokrývala černá skládka. Celkem zde bylo vysazeno 540 hlav vinné révy, dvě bílé odrůdy a jedna červená. První hrozny by se mohly sklízet do tří let.

Lákání turistů

„Vinice se stávají stále oblíbeným cílem i pro turisty, přispíváme tak k diferenciaci cestovního ruchu. Vinice dotváří pražskou krajinu, která má svůj malebný charakter,“ říká ředitel odboru památkové péče Prahy Jiří Skalický.

„Všechno je potřeba dělat s mírou a rozumem. Vinicím by jistě nesvědčilo, kdyby se sem přesunul turistický ruch z Karlova mostu. Nicméně chceme ukázat, kolik vinic Praha má, a pozvat sem Pražany nebo lidi, kteří chtějí na chvíli odejít z centra a mají rádi víno. Chceme na ně upozornit, ale nedělat z nich masové centrum,“ říká radní Hana Třeštíková pro oblast kultury a cestovního ruchu (Praha Sobě).

Vinař vypije až 300 litrů ročně

Většina pražských vinařství produkuje pouze několik stovek lahví ročně. Výjimkou jsou vinice Salabka a sv. Klára v Troji. Například Salabka má rozlohu jako Václavské náměstí, tedy 4,5 hektaru. Ročně zde stočí 13 tisíc lahví. Téměř 70 procent produkce se vypije v místní restauraci, necelých 30 procent putuje do hotelů po Praze a zbytek se vypije při výrobě. „Snažil jsem se odhadnout, kolik činí ztráty našeho vinaře, tedy kolik toho vinař ochutná. Ten náš vypije 250 až 300 litrů ročně,“ prozradil ředitel Salabky Jan Tomášek.

Na Salabce pěstují 15 odrůd a destilují i pálenky. „Mezi stěžejní odrůdy patří Ryzlink, Rulandské bílé, Chardonnay a Hibernal. Postupně některé chceme nahradit pinotovými odrůdami, abychom mohli více dělat sekty. Skladbu chceme do budoucna zúžit na osm odrůd,“ dodává vinař Tomáš Osička. „Chceme, aby Ryzlink ze Salabky byla značka, aby jej lidé poznali,“ dodává Osička.

Pro rodáka z Velkých Bílovic, které jsou tradiční vinařskou obcí, byly začátky v Praze těžké. „Česká oblast je hodně jiná oproti Moravě, je tu jiné hlavně podloží. Čechy jsou více na kyselinách, je třeba s tím pracovat jinak. Více se tu daří bílým a růžovým odrůdám,“ dodává Osička.

Podle Tomáška tak všechny pražské vinice většinu produkce spotřebují samy. V tak malém objemu se vinaří zahrádkářským způsobem a jednotlivá vinařství spolu spolupracují a předávají si zkušenosti. „V tomto množství produkce vás práce nesmírně zatíží a je třeba si pomáhat,“ dodává Tomášek.