Mezi demonstranty byli zejména kurdští žadatelé o azyl v Česku. Organizátor akce Rašíd Chalíl ČTK řekl, že někteří čekají na rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany už pět let.

Své stížnosti napsali v dopise a petici pro premiéra Petra Nečase a ministra vnitra Radka Johna. Žádají je o zlepšení podmínek v uprchlickém táboře a o zkrácení řízení, v němž se rozhoduje o udělení azylu. Ministerstvo vnitra na dotaz ČTK sdělilo, že v poslední době nezaznamenalo stížnosti od Kurdů na řízení o mezinárodní ochraně ani na podmínky jejich pobytu v azylovém středisku.

„Osoby z řad žadatelů o azyl, které dnes protestovaly, obdržely v posledních týdnech negativní rozhodnutí ve věci svých azylových žádostí většinou opakovaně podaných na území ČR. Proti rozhodnutím podaly žaloby, které posuzuje nyní soud. Na výsledek tohoto řízení nemá tedy v současnosti ministerstvo vnitra žádný vliv,“ uvedlo.

Nedůstojné podmínky v uprchlickém táboře

Žadatelé si stěžují na to, že v uprchlickém středisku panují nevyhovující a nedůstojné životní podmínky.

Podle Chalíla pocházejí kurdští žadatelé o azyl ze Sýrie či z Turecka. V Turecku usilují o autonomii. Ministerstvo dodalo, že uděluje azyl všem osobám kurdského etnika z Iráku, Sýrie, Turecka i odjinud, pokud jsou doma utiskováni.

Na neúměrně dlouhou dobu čekání na rozhodnutí o azylu v Česku upozornila nedávno také právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům Eva Holá. Počet uprchlíků žádajících v tuzemsku o azyl od roku 2004 klesal, někteří však čekají na rozhodnutí roky. Řádná lhůta pro vyřízení je sice tři měsíce, žadatelé o mezinárodní ochranu pak ale zpravidla dostávají dopisy prodlužující lhůtu k vydání rozhodnutí.

V roce 2007 statistiky zaznamenaly 1878 žádostí o azyl a o rok později 1656, loni o ochranu požádalo 1258 lidí. Také počty cizinců, kterým byl azyl udělen, klesají. Zatímco v roce 2006 bylo úspěšných 268 žadatelů, o rok později jich azyl dostalo 191 a v roce 2008 celkem 157.