Jsme ještě vůbec v Praze, napadne našince, pokud se vypraví na procházku historickými částmi stověžaté metropole. Restaurace zvou na nabídku jídel v angličtině stejně jako upoutávky na domech Staroměstského náměstí, které pod siluetou týnského chrámu vyzývají
k návštěvě „Salvator Dali Exhibition a Alfons Mucha Exhibition.

„Je to smutné, o tom, že jsem na Staroměstském náměstí se v podstatě dozvíme z modré cedulky s číslem popisným,“ řekl Martin Skopek, který je profesí učitel.

Podle odborníků na cestovní ruch je zaměření komerce na zahraniční klientelu, která nejvíc navštěvuje historické části centra, na jednu stranu pochopitelné.

Do Prahy míří miliony turistů

Českou republiku loni navštívilo 6,3 milionu turistů. Z tohoto 4 miliony cizinců si prohlédly Prahu.

„Musíme si uvědomit, že z cestovního ruchu má zisk podle oficiálních statistik asi 100 tisíc Pražanů. To není zanedbatelné číslo. Cítím v tomto trochu s podnikateli, protože nájmy v centru jsou vysoké a v současné krizi se cizincům příliš utrácet nechce,“ popsal situaci Tomio Okamura z Asociace cestovních kanceláří agentur. Čeština by podle něj neměla z historických míst zmizet. Sám provozuje restauraci v Rytířské ulici a její název je český.

Před pěti až sedmi lety podle Okamury nebyl v pražských hotelích jediný jídelní lístek v češtině. Tedˇ už je nabídka jídel v mateřštině běžnou záležitostí i v těch nejluxusnějších ubytovacích zařízeních.

„Jsem pro to, aby angličtina byla vedle češtiny. Její výskyt bude častější s tím, jak Češi budou bohatnout,“ domnívá se Okamura.

Nejrozšířenější jazyk

Podle odborníků na vývoj jazykové kultury je výskyt anglického jazyka v evropských metropolích běžnou praxí. „Používání angličtiny v centru evropského hlavního města je pochopitelné, firmy se zaměřují na zahraniční klientelu a angličtina je vnímána jako nejrozšířenější jazyk. Horší je, že v řadě případů se jedná o jakousi „pseudoangličtinu.“

„Jedná se o doslovné překlady z češtiny bez znalosti jazykového úzu. Vytlačováním češtiny mizí i specifičnost místa - beer si můžete dát kdekoli, ale řezané pivo pouze v Česku,“ sdělila Deníku Barbora Štěpánková z Ústavu pro jazyk český. Jak přesvědčit obchodníky, aby české názvy dostali vedle cizojazyčných?

Podle Lucie Ramnebornové, ředitelky Pražské informační služby to půjde jen těžko. „Osobně se domnívám, že čeština nemá v centrálních místech Prahy chybět. Signalizuje to zachování našich národních zájmů. Ale komerční instituce těžko budeme přemlouvat, aby svoji strategii změnily,“ komentovala současný stav Ramnebornová s tím, že jídla z kulinářské soutěže Jak chutná Praha se snaží Pražská informační služba nabízet restauratérům, aby je zařazovali na jídelní lístky jako typicky české pochoutky.