Novinářům to v úterý v tamním menším chrámu řekla kněžka a předsedkyně sdružení Vu Thi Thu. Buddhismus vyznávají asi čtyři pětiny Vietnamců.

Vietnamci tvoří po Slovácích a Ukrajincích třetí nejpočetnější skupinu cizinců v ČR. Na konci loňského listopadu pobývalo v ČR legálně podle statistik ministerstva vnitra 55.585 Vietnamců. Z nich 37.497 smělo v zemi žít natrvalo.

„Chceme postavit kulturní centrum, kde bude i možnost se modlit. Už se nám podařilo koupit 12.000 metrů čtverečních pozemků. Povolení ke stavbě se nám zatím získat nepodařilo,“ uvedla Vu Thi Thu. Do Česka přijela před 26 lety a pracovala na vietnamském velvyslanectví. Po odchodu do důchodu v ČR zůstala a začala se starat o menší chrám.

Zakoupené pozemky leží u areálu tržnice Sapa směrem k Vídeňské ulici. Sdružení zatím nemá na stavbu nového svatostánku ani dostatek peněz. Chce je získat od věřících. Uspořádat se chystá i sbírku poté, co povolení ke stavbě získá. Potřebné žádosti o stavbu už podalo.

Buddhistický chrám v Česku je od roku 2008 ve Varnsdorfu. Menší svatostánek funguje i v areálu Sapa v Praze. V přízemí je místnost, kam věřící přinášejí obětiny, ovoce a květiny a kde zapalují vonné tyčinky. Přicházejí sem obvykle první a patnáctý den v měsíci podle vietnamského kalendáře. V patře budovy se nachází modlitební místnost s větším oltářem a sochami. Ani tady nechybí květiny a ovoce.

„Lidi, když žijí, musí milovat ostatní. Musí dělat něco lepšího. Za čas po smrti se znovu narodí. Kdo dobře žije, tak se narodí znovu a lépe, kdo žije špatně, tak těžko dostane takovou šanci,“ řekl zástupce předsedy vietnamské společnosti v Praze Le Duy Ky, který v ČR žije od roku 1971. Dodal, že ten, kdo má Buddhu ve svém srdci, věří a přináší dary, dostane je zpátky. Le Duy Ky dodal, že chrám není uzavřený a zájemci ho mohou navštívit.

Sapa leží na pozemcích bývalého masokombinátu a drůbežárny. Podle zástupců sdružení se s areálem pojí mnoho mýtů i předsudků. O jejich bourání se snaží neziskové organizace, mezi něž patří třeba Klub Hanoi. Jeho zástupci například pomáhají při řešení konfliktů. Sapa pak není jen obří tržnice s textilem a dalším zbožím, ale fungují tu i kadeřnictví, restaurace či obchody s tradičními potravinami. Vedle chrámu je tu také mateřská či základní škola.

Podle Terezy Kušnirákové z centra Geomigrace Univerzity Karlovy sehrává Sapa i roli v integraci Vietnamců do české společnosti. Areál totiž minimálně jednou navštíví většina lidí z Vietnamu, kteří se do Česka dostanou. Přinejmenším tu tak mohli získat základní informace o pobytu a podmínkách v zemi.