Nadcházející volební víkend může do hlasovacích místností v Praze teoreticky přitáhnout i desítky tisíc cizinců. Vybírat české zástupce v Evropském parlamentu totiž mohou i občané jiných členských zemí Unie, pokud jsou nejméně 45 dnů před začátkem voleb přihlášeni v Česku k trvalému nebo přechodnému pobytu.

V metropoli má legálně registrovaný pobyt víc než třetina všech cizinců žijících v Česku. U některých národností ze států EU, kterých se volební právo týká, se Praha podílí na celkovém počtu i víc než padesáti procenty. Platí to zejména o zemích západní a jižní Evropy, jako je Francie, Itálie nebo Chorvatsko.

Nejvíce je Slováků

Zdaleka nejvíc je na pražských adresách hlášených Slováků – aktuálně přes 31 tisíc včetně dětí. Někteří příslušníci zdejší slovenské komunity využijí zmíněnou možnost vybírat z českých kandidátek blízko aktuálního bydliště. Řada dalších pražských Slováků pak nepochybně dá přednost výběru vlastních kandidátů a spojí volby s návštěvou rodné země.

Mezi nejpočetnější komunity patří i Britové, kteří se nakonec eurovoleb účastní navzdory probíhajícímu rozchodu Londýna s Bruselem. „Já už mám odvoleno a vybírala jsem z britských uchazečů, přestože se nejspíš neohřejí v europarlamentu dlouho. Využila jsem totiž korespondenční hlasování, které umožňuje naše legislativa,“ svěřila se Britka Nicky Booth.

Mezi voliči převažují muži

Potenciální voliči ze zahraničí v pražských volebních místnostech mají jeden výrazný sociologický rys. Ve všech početně větších národních skupinách převažují muži. Důvodem je nejspíš častý model v Praze usazených párů – žena Češka a muž cizinec. Ze tří tisíc Italů v metropoli je téměř 2,5 tisíce mužů. Podobně výrazná je převaha u Rakušanů. Početně nejmenší skupinou jsou pak v rámci unijních národností Lucemburčané, kterých má v Praze trvalý nebo přechodný pobyt devět.

K účasti v české části eurovoleb musí být také cizinec zapsán v seznamu voličů na příslušném obecním úřadě u svého bydliště. Přihlášení bylo nutné provést do poloviny dubna. Lidé, kteří v Česku volili do Evropského parlamentu už v minulosti, přitom na seznamu zůstávají automaticky. Podmínky pro hlasování cizinců se ale v jednotlivých státech liší. Slovensko například umožňuje volit jen cizincům s trvalým pobytem.