Hmatový model určený osobám se zrakovým postižením nechalo vyrobit Národní muzeum, které v památníku v roce 2009 otevřelo muzeum českých a československých moderních dějin.

„Účelem tohoto modelu je odstranit bariéry pro zrakově postižené osoby a usnadnit jejich orientaci v budově Národního památníku na Vítkově,“ uvedla v tiskové zprávě po čtvrtečním slavnostním odhalení mluvčí instituce Kristina Kvapilová.

Na projektu spolupracovali architekti z pražského ČVUT i brněnské Masarykovy univerzity a další organizace. Replice památníku pochopitelně nechybí popisky a plánky vyhotovené v Braillově písmu.

Masaryk tu odpočívat nechtěl

Vítkov získal svou nynější podobu ve 30. letech 20. století. Měl připomínat zrození československého státu a hrdinství legionářů. Funkcionalistická stavba byla původně určena k poslednímu odpočinku prezidenta T. G. Masaryka, avšak  „tatíček národa“ zde nechtěl být pochován. Měl zde zasedat i parlament.

Avšak po únoru 1948, kdy se komunisté dostali k moci a započali čtyřicetiletý teror a útlak, se z památníku stalo pohřebištěm stranických předáků. V letech 1953 až 1963 fungovalo mauzoleum Klementa Gottwalda. Jeho ostatky spolu s dalšími mrtvými členy KSČ byly odvezeny až po revoluci v listopadu 1989.

Mrtvý kopec

„Na Vítkově bylo naposledy živo, když tam mezi sebou bojovali husité s křižáky,“ psal Pražský deník ironicky před dvěma lety. Hlavní město totiž už skoro dvacet let uvažuje, že památník včetně okolí oživí. Dříve sem lidé chodívali na romantické procházky, nyní tu bývá tlačenina jen kvůli výhledu na tradiční novoroční ohňostroj. Pod Žižkovou sochou se konají hlavně vojenské akce.

Jenže magistrát se nemůže shodnout s radnicí Prahy 3, a to bez ohledu na politickou reprezentaci. Problém činí i vlastnictví okolních pozemků, část mají například České dráhy.

Bistro či výtah z žižkovského tunelu

Dříve magistrát tvrdil, že projekt za 100 milionů korun bude hotový během pěti až sedmi let, avšak městská část měla výhrady. Nyní je harmonogram prací, které zahrnou postupně celý vrch, naplánován na deset let.

„Bude se jednat o postupnou obnovu zeleně a porostu svahů,“ řekl na začátku letošního roku mluvčí městského Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha. Během prací by měla být zlepšena síť schodišť a cest a také obnoveny inženýrské sítě a osvětlení.

V únoru se proměna Vítkova projednávala rovněž na radničním výboru pro územní rozvoj. „Měla by tu vzniknout například restaurace a malé bistro, vodní prvky nebo výtah z žižkovského tunelu na vrchol kopce. Myslím, že se tu neschyluje k žádné katastrofě, ale budu trvat na tom, aby to bylo ještě pořádně představeno veřejnosti. Je fascinující, že o tom projektu vlastně nikdo neví, na to, jak je obrovský,“ uvedl předseda Matěj Žaloudek ze Strany zelených.