Zpráv o potkanech, kteří si běhají po pražských ulicích, jak se jim zlíbí, jsou nyní plné diskuse na sociálních sítích. Jak píší někteří diskutéři, hlodavci se to hemží například na dětském hřišti v Karlíně.

Ačkoliv Pražské vodovody a kanalizace spustily v dubnu plošnou deratizaci, k vidění jich je stále dost. Podle odhadů jich na každého Pražana připadá hned pět.

Zvíře uhyne do týdne

„Deratizace probíhá standardně podle harmonogramu, začala v dubnu a končit by měla v říjnu. Počty vyhubených potkanů ale určit nelze,“ řekl Pražskému deníku mluvčí městské firmy TSK Tomáš Mrázek.

Jako první přišli letos na řadu hlodavci ve čtvrtích první městské části, konkrétně na Novém Městě a v okolí Těšnova. V červnu proběhla deratizace v Praze 2, 9 a 10. Nyní deratizéři pracují v dodatečných lokalitách podle požadavků hygienické stanice a odborů životního prostředí. Od 22. července se pak přesunou do oblasti Žižkova. Poté vyhubí potkany na Vinohradech, Hradčanech, Petříně, v Podolí, Modřanech a Hodkovičkách.

A jak probíhá samotná deratizace? Pracovníci zvednou uliční vstup do kanalizace a za pomocí roury vhodí do kanálu přípravek zvaný Hubex tak, aby jej neodnesla voda a hlodavci si na něm mohli pochutnat.

Pamlsek vyvinutý speciálně do vlhkého prostředí obsahuje například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a účinnou látku antikoagulant. Po jeho užití zvíře uhyne do pěti až sedmi dnů.

Jak dříve Pražské vodovody a kanalizace uvedly, pro myšovité hlodavce mají nachystáno 13,5 tisíc kilogramů nástrah, kterými ošetří 13,5 tisíc kanalizačních vstupů.

Samice zabřezne až pětkrát ročně

Pražská kanalizační síť je domovem několika milionů potkanů. Pravidelnou deratizací kanalizace se jejich počty daří udržovat na přiměřené úrovni.

Podle Mrázka za jejich rozšíření mohou zpravidla sami občané, jelikož vyhazují velké množství potravin do popelnic či do záchoda a zvířata se pak jimi v kanalizaci či u popelnic živí. Pohybují se také často v neošetřované zeleni, kam Pražané vyhazují odpadky. Z kanalizace je také vyhání zvýšený stavební ruch. „Dalšími problémovými místy jsou lokality obývané bezdomovci, kteří na pořádek příliš nehledí,“ dodal Mrázek.

Potkani se navíc rychle rozmnožují. Díky tomu, že samice zabřezne až pětkrát do roka, může mít jeden pár žijící v dobrých podmínkách až sedmdesát mláďat ročně.

Nutrií naopak ubylo

Na rozdíl od potkanů viditelně ubylo nutrií. Po celé Rokytce jich ještě v loňském roce byly odhadem stovky a Pražané je s oblibou krmili. Letos ale nutrií, které do české přírody nepatří, na pražských tocích razantně ubylo. Přesné počty sice neexistují, člověk ale musí mít štěstí, aby na ně narazil. Kvůli jejich rychlému množení přistoupily Lesy hlavního města Prahy k jejich regulaci, zdecimovala je i letošní chladná zima.

Podle Petry Fišerové z Lesů hlavního města Prahy si v metropoli tito vodní hlodavci vyhrabávají v březích vodních toků rozsáhlé sítě nor. Tím narušují pobřežní vegetaci a poničené zátočiny pak snadno rozbije povodeň. Škody vznikaly zejména na uměle vybudovaných meandrech říčky Rokytka.

„Letos za snížení jejich stavů mohlo hlavně chladné počasí, zásah ale nebyl nijak razantní,“ dodala Fišerová. Hlodavec, který byl do Evropy zavlečen z Jižní Ameriky, nemá ve městech přirozeného predátora. Rychle se množí, může mít až pět mláďat několikrát do roka.