Snížil se také počet lidí, kteří na kole nejezdí vůbec a ani to neplánují, těch je přibližně třetina obyvatel Prahy.
Výzkum zohledňuje i sezonní rozdíly, v létě na kole vyrazí jednou měsíčně zhruba dvě pětiny Pražanů, v zimě ale jen desetina. Oproti tomu auta jsou využívána přibližně stejně, nehledě na roční období. V létě průměrný Pražan ujede 15 kilometrů za týden, což je oproti roku 2019 o šest kilometrů více.
„Moderní město, kde se lidem dobře žije a dýchá, podporuje všechny druhy dopravy. Pražané chtějí mít možnost dopravovat se po městě na kole nebo jej využívat jako volnočasovou aktivitu,“ komentuje výzkum náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). „My na tento vývoj reagujeme a zohledňujeme provoz cyklistů nejen budováním samostatných stezek, ale i bez-pečnostními opatřeními v provozu,“ uvádí Scheinherr.
Tři sta milionů
Letos vedení města do rozvoje infrastruktury pro chodce a cyklisty dá téměř 300 milionů korun. „Rozpočet na infrastrukturu pro bezmotorovou dopravu je v posledních letech stále vyšší a zvyšují se i dotace poskytované městským částem, které mají zájem cyklistickou a pěší dopravu podporovat,“ řekl náměstek.
Vedení města také aktualizovalo generel rozvoje cyklistických tras, neboli schéma tras v kontextu města a jejich důležitost. Mezi výraznější změny patří rozšíření systému nadřazených tras o radiály A4 spojující Chodov s centrem přes Pankrác, A8 spojující Hostavice, Malešice a Žižkov a polookružní trasu A7 z Hlubočep přes Krč, Strašnice a Hloubětín.
Na tyto páteřní trasy by mělo v příštích letech vzniknout asi dvacet napojení ze Středočeského kraje a sídlištních čtvrtí na okrajích hlavního města, jako jsou například Lhotka, Jižní Město, Prosek, Ďáblice, Řepy, Řeporyje, Hanspaulka či Hostavice.
Bezpečnější jízda
Zlepšit by se mělo především bezpečnější propojení jednotlivých míst. Lidé v průzkumu totiž hodnotili bezpečnost cyklodopravy jako poměrně problematickou, současnou infrastrukturu vnímají jako nebezpečnou ve velmi podobné míře všichni Pražané. Mezi cyklisty stále převažuje obava z jízdy mezi auty, nicméně oproti předchozímu průzkumu v roce 2019 obavy klesly. Výzkum agentura provedla loni na podzim na vzorku 1515 respondentů.
Jako důvody používání kol lidé uvádějí především zábavu a péči o svou fyzickou kondici a zdraví, přibližně polovina cyklistů uvádí i dopady na životní prostředí. Nejvíce jezdí lidé ve věku 30 až 49 let.
