„Při správné péči se bude postupně rozrůstat. Tento zdánlivě neudržovaný prvek zeleně bude pro lokalitu přínosem i zpestřením,“ říká starosta Jiří Janků.

Zakládaná louka se skládá 
z 33 druhů květin a bylin a 
12 druhů trav. K nalezení je zde např. řapík lékařský, koukol polní, zvonek řepka, škarda, třezalka tečkovaná, bedrník obecný, čičorka pestrá, sveřep vzpřímený, kostřava ovčí či smělek jehlancový.

Květnatá louka tvoří bohaté společenstvo trav, bylin a květin (původní česká květena), kde najde útočiště a potravu řada různého hmyzu. Důležité je i její estetické působení, barevnost, druhová pestrost a vůně. Pokud se 
o louku řádně pečuje, vytvoří v sídlištní zeleni pevný a stabilní estetický a biologický prvek.

Vydrží i městský smog

Podle odborníka Jaroslava Svobody je louka i v městských aglomeracích namáhaných zplodinami i tak místem dokonalého soužití obrovského množství druhů kvetoucích rostlin, trávovitých rostlin, hmyzu všech druhů a velikostí, drobných živočichů a půdních organismů.

„Některé z nich by nebyly schopné žít samostatně, bez vztahů, které vytvářejí s okolními organismy,“ říká Jaroslav Svoboda. Podle něj jsou louky pomocí druhové skladby schopné přizpůsobení se různým podmínkám. Snáší velmi dobře sucho, vlhko, slunce, polostín či stín a nejrůznější typy půd.

„A teď si představte, že všechnu tu krásu v tom nejlepším posekáme. Vypadá to jako barbarský čin, ale louce to prospívá. Stačí tak třikrát ročně. Správnému ekozahradníkovi by svědomí nedovolilo používat motorovou sekačku. Když se naučíte dobře zacházet s kosou, kosení s ladnými pohyby naopak energii dobíjí,“ doporučuje Jaroslav Svoboda.