V Lipnici, která dodnes turisticky těží z Haškova věhlasu, a ve které se také o tomto víkendu koná mezinárodní konference k 130. výročí Haškova narození, žil ale spisovatel pouze dva roky. Daleko větší část svého života strávil v Praze.

30. dubna 1883 se Jaroslav Hašek narodil ve starém pavlačovém domě nedaleko Václavského náměstí. Dnes tudy vede Školská ulice a dům funguje jako hotel. Spisovatele zde připomíná busta a pamětní deska umístěná nad zadním vchodem do hotelu.

„Hašek přišel na svět v malé místnosti tehdy velmi skrovného domu. Na chodbě byly společné toalety pro muže a ženy a celé dětství Hašek strávil ve velmi prostých podmínkách," sděluje haškolog Radko Pytlík.

Podle jeho slov slavný spisovatel nedaleko od svého bydliště také docházel do školy a dokonce nějakou dobu sloužil jako ministrant v pražském kostele sv. Štěpána.

„Až do té doby, než jako anarchista musel z církve vystoupit," dodává Pytlík.

Švejk: ano, či ne?

O to, že rodný dům Jaroslava Haška v Praze mezi Školskou a Štěpánskou ulicí stále stojí, se zasloužil i Haškův vnuk Richard. „V roce 2000 se jednalo o tom, že by se dům měl zbourat a místo něj zde měla vyrůst nějaká supermoderní stavba. Se Společností pro oživení nesmrtelnosti Jaroslava Haška jsme proti záměru vystoupili s tím, že by se měl spíše stát Národní kulturní památkou," říká Hašek junior, který usiluje o uchování odkazu svého dědečka.

Vnuk Jaroslava Haška Richard je také iniciátorem mezinárodní konference, která se o tomto víkendu koná v Lipnici nad Sázavou při příležitosti 130 let od spisovatelova narození. Její název „Švejk: ano, či ne?" napovídá, že se ponese hlavně ve filozofickém duchu.

Při příležitosti třídenního sympozia zároveň haškologové z celého světa odhalí pomník Jaroslava Haška, který z vlastní iniciativy a zcela zadarmo vytvořil sochař Radomír Dvořák.

18tunový a 265centimetrový monument se jmenuje „Hlava XXII" podle amerického protiválečného románu spisovatele Josepha Hellera.

Jako předloha kamenné podobizny posloužil autorovi Haškův vnuk Richard. Monument je rozdělen na osm částí, na nichž jsou vyryté citáty ze Švejka v deseti jazycích  mimo jiné také v hebrejštině či esperantu.