Česká metropole by si mohla vzít příklad z hlavního města Rakouska. Alespoň co se týká cyklistiky.

Tvrdí to občanské iniciativy Oživení a Auto*Mat, které společně s Kontaktní kanceláří města Vídně představily cyklistiku v tomto městě. Tipy a nápady, kterými by se Praha mohla od sousedů inspirovat, předají magistrátu obě sdružení příští týden na komisi pro cyklistiku.

Zlepšení podmínek

„Vídeňská infrastruktura pro cyklisty ukazuje, že i podmínky v Praze by mohly být výrazně lepší,“ řekla mluvčí Oživených Magdalena Kýnová–Učíková. Komentovala tím skutečnost, že Vídeň má několik typů dopravních opatření, kterými zajišťuje, že se dá na kole dostat téměř všude, do centra i na okraj města.

Nejčastějším opatřením pro cyklisty v hlavním městě Rakouska jsou stezky, které slouží pouze cyklistům a ve Vídni je lze najít v různé šířce, od jednoho do 2,5 metru. V Praze na stezky připadá zhruba 27 procent z celé cyklistické infrastruktury.

#nahled|https://g.denik.cz/63/34/info_cyklostezky21_denik_clanek_solo.jpg|https://g.denik.cz/63/34/info_cyklostezky21.jpg|Výhled pražské cyklistiky v letech 2008 až 2010 #

Speciální cyklopruhy

Dalším opatřením jsou cyklopruhy. Ty má Vídeň na méně dopravně zatížených silnicích. Pruhy jsou vyhrazeny pouze cyklistům nebo je cyklisté sdílejí spolu s autobusy či nákladními vozidly. V Praze takové opatření loni vzniklo například na novém úseku Pobřežní ulice, v Chotkově ulici nebo na Štefánikově mostě. Auto*Mat ale navrhuje dalších sedm desítek ulic, kde by mohly být. Jde například o Vršovickou nebo Vinohradskou ulici.

Kromě toho mohou cyklisté vjíždět do pruhů vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy. Obousměrně smějí jezdit také v části vídeňských jednosměrek. Praha jednosměrky sice zpřístupňuje, podle Auto*Matu by si tuto změnu zasloužilo ještě 80 až 100 jednosměrek.

Cyklotrasy hlavně v klidových zónách

Součástí Vídně jsou také cyklotrasy, tedy úseky, které sdílejí cyklisté s pěšími i řidiči automobilů. Taková místa jsou ale na rozdíl od Prahy v klidových zónách, kde je povolena maximální rychlost 30 kilometrů v hodině. Podle ředitele Kontaktní kanceláře města Vídně Jana Krčmáře navíc cyklistům pomáhá mimo jiné také systém on-line vyhledávání nejrychlejších nebo nejbezpečnějších cest městem.

K dispozici je také 54 stanic, na kterých si lze za zálohu půjčit jednoduchá žlutá kola. Podobné zařízení je v Praze například na Invalidovně.

Jenom značka, jinak nic

Podle Michala Křivohlávka z Auto*Matu by se metropole mohla přiučit ve všech těchto opatřeních. „V Praze zatím většina tras vzniká tím, že se do ulic umístí značka. Kromě ní se ale nestane vůbec nic. Skutečné nové stezky a trasy vznikají většinou jen na okraji Prahy. Hlavní síť páteřních cyklostezek v širším centru prakticky neexistuje,“ uvedl Křivohlávek, který je členem cyklistické komise. Právě na ní příští týden předá zpracované tipy z Vídně.

Podle magistrátu v loňském roce přibylo 16,55 kilometru nových cyklistických stezek, 1,05 kilometru vyhrazených pruhů pro cyklisty a 700 metrů obnoveného povrchu a značení stezky u Vyšehradského tunelu. Od letošního roku do roku 2010 by cyklisty měly čekat změny na 11 místech, mimo jiné na Novém Městě, ve Vysočanech, v Hostivaři nebo na Žižkově. Do roku 2010 by Praha měla mít celkem 450 kilometrů páteřních a hlavních cyklistických tras.

Jak je to jinde v Evropě

Německo: Jedna z nejhustších sítí cyklostezek v Evropě, napojená na síť železničních stanic, hotelů, kempinků a restaurací specializujících se na cyklistickou klientelu, často využívá zlikvidovaných železničních tratí, které měly minimální stoupání, velké zatáčky a vedly po mostech a přehradních zdech s krásnými vyhlídkami. Cyklisté mají k dispozici permanentní on-line službu pro pomoc v nouzi, hotely a kempinky u cyklostezek jsou vybavovány speciálními soupravami pro případ oprav.

Nizozemsko: Země je hustě protkaná sítí cyklostezek. Amsterodam je město bicyklů, podle odhadů zdejší obyvatelé vlastní asi 800 000 kol, bicykly tvoří téměř polovinu dopravy ve městě. V hlavním městě Amsterdamu je hustá síť půjčoven bicyklů se širokým výběrem cyklistického vybavení, půjčovné od přibližně osmi eur za den a 20 eur za týden, půjčovny jsou na všech železničních stanicích a na řadě dalších míst.

Velká Británie: Starosta Londýna Ken Livingstone zveřejnil v pondělí program výstavby rozsáhlé sítě cyklostezek ve městě za pět set milionů liber. V rámci plánů bude k dispozici obyvatelům města i turistům šest tisíc kol, rozmístěných ve městě, jejichž zapůjčení bude zahrnuto v tarifu městské veřejné dopravy. Livingstone také přislíbil nové cyklistické zóny.

Francie: Letos v červenci by mělo být v Paříži k dispozici 750 cyklistických stanovišť, koncem roku by se jejich počet měl rozšířit na 1500 s celkovým počtem 20 600 kol. Stanoviště budou rozmístěna u východů ze stanic metra, vlakových zastávek a jiných důležitých komunikačních bodů.