V Praze se spalničkami nakazilo osmačtyřicet lidí a počet nemocných se podle hygieniků má ještě zvyšovat. „Další vzestup počtu nemocných lze předpokládat. Několik dalších pacientů s podezřením na spalničky je nyní hospitalizováno v nemocnici a probíhá laboratorní ověření této infekce,“ řekl České televizi Zbyněk Boublík, mluvčí pražské hygienické stanice.

Nemocní i ve středních Čechách 

Nárůst onemocnění spalničkami registruje i nemocnice Motol. „Na základě dopisů hlavní hygieničky a ředitele Hygienické stanice hlavního města Prahy se zjišťují hladiny protilátek proti spalničkám u zdravotnických pracovníků rizikových (dětských a exponovaných dospělých oddělení) a při séronegativitě se doporučuje jejich přeočkování proti tomuto onemocnění,“ řekla ČT mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

V Česku bylo od začátku roku zaznamenáno celkem 67 případů. Velká část nemocných přitom nebyla naočkovaná a v řadě případů šlo o děti. V Praze dokonce tvořily polovinu případů právě děti. „Z celkového počtu dosud nemocných jde ve 22 případech o děti a mladistvé do osmnácti let a dále 26 dospělých. Průměrný věk nemocných činí 23,4 let. Samotní nemocní jsou ve věkovém intervalu od 7 měsíců do 54 let. Nejčastěji jsou zastoupeny děti dvouleté,“ potvrzuje ředitel HSHMP Jan Jarolímek  Další tři malé děti onemocněly ve Středočeském kraji.

„Pražská hygiena od prvních okamžiků zvýšeného výskytu spalniček v Praze podniká adekvátní opatření, díky kterým dosud v Praze ohledně výskytu spalniček nenastal vysloveně epidemický stav. Spalničky totiž patří mezi vysoce nakažlivé infekce přenášející se vzduchem.“ doplňuje Jarolímek. 

Mylná informace 

Dětští lékaři se přitom poslední dobou setkávají s případy rodičů, kteří své děti odmítají nechat očkovat. Podle lékařů část z nich stále věří mylné informaci, že tento druh očkování může u dětí vyvolávat autismus či jiné zdravotní komplikace.

Pro děti jsou spalničky nejnebezpečnější. „Je prokázáno, že děti, které prodělají spalničky do pěti let, prodělávají častěji komplikace, kromě jiných ve smyslu akutního zánětu mozku (encefalitidy) a dále i ve smyslu subakutní sklerozující panencefalitidy, což je závažné onemocnění, které nejpozději během několika let od prvních příznaků vede k úmrtí,“ řekla ČT předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Anna Šebková.

Klesá proočkovanost 

Podle odborníku návrat této nemoci souvisí se stále klesající proočkovaností populace. „Došlo k poklesu proočkovanosti, což je i důvodem k objevování se, zatím lokálních, epidemií. Pro kolektivní imunitu, tedy udržení viru v takové míře, aby nedocházelo k jeho šíření, je zrovna u spalniček potřeba, aby byla proočkovanost alespoň 95 procent. Takže už číslo kolem devadesáti procent, a je již bohužel i pod, byť se zdá vysoké, je nedostatečné,“ doplnila pro ČT Šebková.