Jeden jízdní pruh o délce několika set metrů. Tak málo stačilo, aby se proti sobě postavily dvě městské části. Praha 2 a Praha 4 se ještě dnes nemohou dohodnout, zda má zůstat část Severojižní magistrály v Legerově ulici průjezdná jen ve třech pruzích, nebo se má provoz vrátit do původních čtyř pruhů.

V místě přitom žije 1200 lidí a denně tudy projede 95 tisíc aut. Tedy téměř stejně jako před zúžením.

Každá radnice navíc tvrdí něco jiného. Naposledy se jejich zástupci sešli tento týden. Praha 2 i 4 mají zpracované nezávislé studie.

Praha 2: Zlepšení je markantní

„Naši studii vypracovala Fakulta dopravní ČVUT. Výsledky jsou jednoznačné. V místě se ovzduší zlepšilo, rozdíly jsou markantní, na druhou stranu ale aut neubylo. Je ovšem lepší, když se v ulici kouří z výfuků jen ve třech pruzích než ve čtyřech,“ domnívá se zástupce starostky Prahy 2 Jiří Paluska (ODS).

Místostarosta věří, že se nakonec s vedením Prahy 4 shodnou a Legerova ulice zůstane zúžená. Je to tak už pět měsíců a do konce zkušební doby zbývá jeden. Rozhodnutí bude na magistrátu. „Budeme usilovat, aby zůstaly průjezdné jen tři pruhy. Podle studie totiž zúžení nemělo zásadní dopad na zhoršení dopravy. Propustnost silnice se příliš nezhoršila,“ tvrdí Paluska.

Navíc reakce více než dvanácti set obyvatel, jež v ulici žijí, jsou prý jednoznačně pozitivní. „Myslím, že by se měl omezit provoz na mnohem větší části magistrály. Auta by se totiž město mělo snažit z centra postupně vytlačovat,“ řekla Karolína Adámková, která bydlí v Rumunské ulici.

Praha 4: U nás došlo ke zhoršení

Výše zmíněná přání Prahy 2 na dohodu s Prahou 4 ale zatím asi nebudou vyslyšena. Studie, kterou má „čtyřka“ k dispozici, navíc přinesla odlišné výsledky. „V Praze 2 se z hlediska hluku a emisí zúžením Legerovy ulice nic nezlepšilo. Naopak v Praze 4 došlo ke zhoršení. Budeme proto znovu žádat magistrát o zprovoznění všech pruhů magistrály,“ sdělil po jednání starosta Prahy 4 Pavel Horálek (ODS).

„Měření se dělalo ve stejných dnech v obou městských částech a vyšlo z toho, že narostla doprava hlavně v paralelních komunikacích. Neshodli jsme se ale na tom, zda za to může zúžení Legerovy ulice nebo ne,“ navázal místostarosta Prahy 4 Martin Hudec (ODS). „Konzultovali jsme situaci s Českým hydrometeorologickým ústavem a ten nám potvrdil, že emise zůstaly stejné jako před zúžením magistrály,“ doplnila mluvčí Prahy 4 Žaneta Pilařová.

Kdo mluví pravdu?

Která z městských částí má pravdu, je otázka. Zarážející je však hlavně to, že o výsledcích poslední schůzky hovoří zástupci obou městských částí zcela odlišně.

Zklidnění magistrály je velmi ožehavým tématem. Zúžení začíná kus za Nuselským mostem a končí pár desítek metrů před odbočkou do Rumunské ulice. Městská část o humanizaci magistrály usilovala dlouhodobě, i když řešení nejsou v její kompetenci, ale v působnosti magistrátu hlavního města. V Legerově ulici, kde bydlí 1206 obyvatel a je zde základní škola s 210 žáky, projede denně na 95 tisíc aut. Jsou zde dlouhodobě překračovány emisní i hlukové limity.

Například starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) je přesvědčena, že tři pruhy jsou lepší i pro samotnou dopravu. „Sama jsem si úsek projížděla a myslím, že současný počet pruhů je pro spoustu řidičů naopak jednodušší,“ zhodnotila před časem situaci.

Pro vedení Prahy 2 a jejich obyvatele je zúžení magistrály velkým zadostiučiněním. „Usilovala o to už i minulá zastupitelstva. Návrh na zúžení padl už před 11 až 12 lety,“ pokračovala starostka.

Příliš trvalé dočasné řešení

Problém ale začal už v sedmdesátých letech. V roce 1973 byl spuštěn provoz na Nuselském mostu, který spojuje centrum s Pankrácí. „V této lokalitě je obrovské množství obyvatel a lidé z Prahy 4 pak jezdí právě přes magistrálu,“ upozornil Václav Vondrášek (ODS), zástupce starostky Prahy 2.

V roce 1978 bylo dokončeno přemostění Masarykova nádraží a o dva roky později byl uveden do provozu most Barikádníků. „Severojižní magistrála měla být pouze dočasným řešením, dodnes je to ale nejvytíženější komunikace v centru města,“ dodal místostarosta.

LUKÁŠ MAREK, JAN PIROCH

Zúžení je málo. Provoz by se měl omezit na celé magistrále

Zúžená Legerova ulice dokázala, že to jde. Pokud je tedy vůle, zejména ta politická. Ta ale zatím chybí v případě zklidnění celé Severojižní magistrály. O omezení dopravy na komunikaci, jež vede napříč celou Prahou, se často hovoří. V poslední době nejčastěji v souvislosti se zahloubením části magistrály pod zem u Národního muzea.

Jenže to na druhou stranu vůbec neomezí počet aut, která pojedou do centra Prahy. Těch je přitom zhruba sto tisíc denně. Podle iniciativy Auto*Mat, jež se zabývá pražskou dopravou, by to ale mohlo být dokonce méně než 40 tisíc vozidel za den.

Dokončeníokruhu je jedinečná šance

Šancí je podle Auto*Matu dokončení Pražského okruhu v jeho jižní části a tunelového komplexu Blanka. Ve chvíli, kdy se tyto dva úseky zprovozní, je totiž možné výrazně omezit provoz právě na magistrále.

Desatero podle Auto*Matu

Auto*Mat doporučuje 10 kroků ke skutečnému zklidnění magistrály

  • Řešit celé území uvnitř Městského okruhu jako provázaný organismus.
  • Uzavřít centrum Prahy pro tranzitní meziměstskou a mezistátní dopravu.
  • Stanovit maximální únosnou kapacitu magistrály, optimálně do 40 tisíc aut denně.
  • Posílit kapacitu veřejné dopravy, zejména železnice, tramvají a metra.
  • Rozdělit magistrálu na úseky a pro každý stanovit specifická opatření.
  • Zpracovat různé alternativy a posoudit jejich dopady na život města.
  • Projednat návrhy s občany postižených čtvrtí a zohlednit jejich představy.
  • V centru upravit magistrálu do podoby bulváru nebo městské třídy.
  • Zbourat mimoúrovňové křižovatky v centru, přidat přechody pro chodce.
  • Zkvalitnit okolí magistrály a vytvořit atraktivní veřejný prostor.
  • „Řidiči tak dostanou další kapacitní komunikace, které mohou odvést tisíce vozidel z centra. Bude to ale možné jen za toho stavu, když jim cestu po magistrále nějakým způsobem ztížíme a omezíme zde provoz. Pokud to tak nebude, řidiči budou i nadále magistrálu využívat a aut naopak ještě přibude, protože lidé budou mít i další komunikace na výběr,“ řekl Michal Křivohlávek z Auto*Matu.

    Mximálně čtyřicet tisíc

    To podporuje například i radní hlavního města pro životní prostředí Petr Štěpánek (SZ). „Magistrála je urbanistickým omylem z doby komunismu a je třeba ji přeměnit na městský bulvár se stromy, vyhrazeným pruhem pro městskou veřejnou dopravu a cyklopruhem. Čím dříve, tím lépe. Do centra jezdí tramvaje a metro,“ řekl.

    Podle architekta a odborníka na dopravu Ivana Lejčara by mělo po magistrále projíždět optimálně kolem třiceti tisíc aut denně.

    „Jakmile přesáhne denní intenzita padesát tisíc vozů, jakákoliv ulice se stává zcela neobyvatelnou. Při průjezdu do čtyřiceti tisíc aut za den je možné z magistrály vytvořit skutečný městský bulvár s obchody, kavárnami, zelení a cyklistickými pruhy. Tak byly koneckonců všechny ulice Královských Vinohrad původně navrženy,“ konstatoval Lejčar.

    Vybudování tunelu

    Zatím je ale pravděpodobnější varianta taková, že se zklidní magistrála pouze okolo Národního muzea, kde by měla být komunikace zavedena do tunelu. Tuto možnost podporuje například David Vodrážka (ODS), předseda dopravního výboru a zastupitel hlavního města. „Zasadím se o to, aby se Národní muzeum opět spojilo s Václavským náměstím,“ sdělil.

    Podle jiných bude mít ale tato změna negativní dopad na pražskou dopravu. „Jakékoliv stavební opatření, a jiné by asi nebylo dost účinné, bude velmi nákladné a bude znamenat alespoň po dobu stavby velkou zátěž nejen pro pražskou dopravu, ale i pro životní prostředí, pro obyvatele dotčených území i ty, kdo tam za jakýmkoliv účelem přicházejí,“ myslí si urbanista Karel Maier z ČVUT.

    Dopravní řešení by podle něj mělo především ulehčit a zpříjemnit pohyb pěších od hlavního nádraží přinejmenším po Čelakovského sady.