Emanuel Maceška pocházel z Načeradce v okrese Benešov. I když svůj původ odvozovali Maceškovi od starého šlechtického rodu, jen stěží zvládali uživit svých třináct dětí. V roce 1895, když mu bylo osmnáct, rozhodl se Emanuel zkusit štěstí v Praze.

Od vozíku se psem k továrně

Řeznickému řemeslu se vyučil v rodné vsi u místního řezníka. Společně s bratrem Jakubem si v Nuslích založil masný krámek a výrobky rozvážel po okolních obcích na vozíku taženém psem. S tradičními postupy a poctivými surovinami získal nečekaný úspěch. Nebylo mu ještě ani dvacet a už si mohl pronajmout svůj vlastní krám, ze kterého dodával masné výrobky vyhlášeným lahůdkářstvím Lippert nebo Maader. S poptávkou rostla také potřeba najmout personál, prvními zaměstnanci Emanuela Macešky se stali jeho bratři a sestry. Nakonec se za úspěšným příbuzným přestěhovala do Nuslí celá rodina.

Osudové místo: Vinohrady

Na začátku 20. století přestaly stačit dosavadní prostory a majitel tehdy již proslulého pražského podniku se tak začal poohlížet po nových. Spolu s částí výrobny zakotvil na dnešní Vinohradské třídě č. p. 1254/61, druhá část se přesunula do domu v Mánesově ulici. Ačkoliv se tehdy Maceška nacházel v nemalých dluzích, podařilo se mu je splatit a nakonec celý dům na Vinohradech koupil. Motorem jeho úspěchu se staly macešky, tedy “štangle” roztíratelného salámu. Vyhledávanou lahůdkou byl také uherák a pražská šunka.

K salámu patří pivo

Maceška nešetřil na moderním vybavení, a to se mu vyplácelo. Jeho podnik byl záhy největším svého druhu v celé metropoli. Kromě toho mu patřil i velkostatek ve Voticích s pivovarem, který ročně vyprodukoval 18 tisíc hl piva. Mezi místními byl oblíbený, a tak se stal i votickým starostou. Na vinohradské třídě 2165/48 zbudoval honosný Maceškův palác a ve Starých Strašnicích továrnu na salámy.

Statečný třídní nepřítel

Emanuel Maceška ale nebyl jen podnikatel, nýbrž i hrdina. Za druhé světové války podporoval rodiny popravených odbojářů a s čs. odbojem sám aktivně spolupracoval. Válku přežil ve zdraví, ale při náletu na Prahu v únoru 1945 byl zasažen dům na Vinohradské, kde se nacházelo hlavní sídlo firmy i rodinné byty. Po komunistickém převratu se úspěšný podnikatel stal veřejným nepřítelem. Podnik byl znárodněn a potomkům se vrátil až v restituci v roce 1989. To už byl ale jeho zakladatel dobrých 23 let po smrti. Macešky se bolševici tvrdošíjně snažili překřtít na “čajovky”, ale bez úspěchu.