Nejčastější hlášení jsou podle SÚKL na společnou vakcínu proti záškrtu, černému kašli a tetanu nebo dětské obrně nebo takzvanou hexavakcínu, v níž jsou látky proti proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobeném původcem Haemophillus Influenzae b. „Naprostou většinu hlášení nežádoucích účinků vakcín tvoří očekávané reakce," sdělila médiím mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Ty jsou uvedeny v příbalových informacích ke každé vakcíně.

Nejčastější reakce jsou ty očekávané

Hexavakcín lékaři aplikují asi 400 tisíc dávek ročně, vakcín proti spalničkám 200 tisíc dávek. Mezi nejčastěji hlášené reakce patří zvýšená teplota a horečka, zarudnutí nebo otok místa vpichu, u hexavakcíny bolest břicha, zácpa, zvracení, podráždění, rýma, kašel, angína nebo neklidný spánek a nespavost.

Ze závažnějších pak ekzému nebo narušení psychomotorického vývoje včetně vývoje řeči. „Reakci narušení psychomotorického vývoje SÚKL i Evropská léková agentura monitoruje," uvedla vedoucí oddělení farmakovigiliance SÚKL Eva Jirsová.

U vakcíny proti černému kašli, záškrtu s tetanem nebo dětskou obrnou lidé hlásí také puchýřky nebo zánět pod kůží, u vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím vyrážky nebo selhání vakcíny proti příušnicím.

Problémy přináší kombinace očkování

Podle předsedy Společnosti pacientů poškozených očkováním Václava Hrabáka jsou větší komplikace právě po kombinaci multivakcín s dalším nepovinným očkováním. Podle dat SÚKL bylo například v roce 2015 hlášeno 318 nežádoucích účinků hexavakcíny, 91 z nich bylo při kombinaci s očkováním proti pneumokům.

Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé je považují za nebezpečné. Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové je očkování obecně jedním z největších výdobytků civilizace. „Vyjádření rádoby odborníků, že nemusíme očkovat, protože ty nemoci v Česku nemáme, jsou naprosto iluzorní," řekla nedávno na tiskové konferenci k infekčním nemocem.

Sněmovna jednala o odškodňování poškozených

O odškodňování poškozených v minulých měsících jednala i Sněmovna. Návrh z opozice neprošel, ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) ale přislíbil předložit vlastní v příštím volebním období. Uzákonil by poškození povinným očkováním, která nezpůsobí chyba lékaře či vadná vakcína.

Lidé si v sobotu připomínají Mezinárodní den poškozených očkováním zapalováním svíček. Akce pořádají na několika místech v Česku, ale i ve Francii, Velké Británii, Irsku, Polsku, Srbsku, Slovinsku či Slovensku. Podle Hrabáka jsou mezi nejčastějšími vážnými poškozeními imunitní, jako jsou alergii či atoplický ekzém a neurologická včetně epilepsie.