Organizace na ochranu světového kulturního dědictví varuje Prahu, že kvůli benevolentnímu přístupu k výstavbě dalších výškových budov skončí na seznamu ohrožených památek UNESCO. Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS), která je hlavním poradcem UNESCO v otázkách kulturního dědictví, vystoupila proti chystané výstavbě bytových věží na Pankráci.

Výškové stavby se hromadí

„Výškové stavby začínají mít kumulativní efekt. Připravovaný projekt Rezidence Park Kavčí Hory znamená další průlom, protože leží mimo takzvaný pentagon a hřeben výškových budov by se tak protahoval směrem k Vyšehradu,“ uvedl Josef Štulc, místopředseda českého komitétu ICOMOS.

Světový sekretariát ICOMOS letos na jaře zkoumal situaci na Pankrácké pláni po dostavbě zatím poslední věže, 104 metrů vysoké rezidence V Tower. Větší znepokojení než nové „véčko“ však vzbudila teprve chystaná sousední Rezidence Park Kavčí Hory. „Ředitelka Centra světového dědictví UNESCO Mechtild Rösslerová na základě posudku od ICOMOS důrazně upozornila na možné poškození pražského panoramatu rozpínáním výškových budov do šířky. Praha se v pravidelné zprávě pro UNESCO z roku 2014 zavázala, že výškové budovy nepřekročí hranice pentagonu,“ zdůraznil Štulc.

Pentagonem se označuje území mezi ulicemi Hvězdova, Na Pankráci, Na Strži, Milevská a Pujmanové. Zmíněný projekt developera Central Group má ležet za jeho hranicí směrem k ulici Na Klaudiánce.

Experti: věže jsou mimo prostor tolerance

Developer snížil plánovanou výšku z původních 72 na 68 metrů, čímž podle svého výkladu splnil pravidla UNESCO pro Pankráckou pláň. Zahraniční experti z ICOMOS ale oponují, že chystané bytové věže už jsou mimo pentagon, a tedy tolerance výškových budov se jich netýká.

Naproti tomu Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR) nevidí v rozpíná-ní zóny problém a v návrhu nového Metropolitního plánu dokonce jmenovitě počítá s tím, že projekt Central Group by mohl sahat do výšky až 80 metrů. „S ohledem na městskou památkovou rezervaci Metropolitní plán stanovuje systém vedut a jejich důslednou ochranu. Výškovou regulaci je nutné posuzovat individuálně ve vztahu k historické městské krajině,“ uvádí IPR.

Podle ICOMOS však Praha hazarduje a mohla by nenávratně vypadnout ze seznamu světového dědictví, kam byla zapsána v roce 1992. „Varováním by měl být případ Vídně, kterou UNESCO letos dalo z velmi podobných důvodů na seznam památek v ohrožení,“ míní Štulc. UNESCO tam vadí plánovaný projekt v centru, konkrétně 66 metrů vysoký dům v ulici Am Heumarkt. Vídeň dostala několik měsíců na to, aby výbor světového dědictví informovala, jak se záměrem naloží. UNESCO pak rozhodne, zda metropole na seznamu zůstane.

Na červeném seznamu je aktuálně 54 ohrožených památek, ale jen tři se nacházejí v Evropě. Kromě historického centra Vídně jsou jimi středověké památky v Kosovu a historické centrum a doky v britském Liverpoolu.

Ze seznamu světového kulturního a přírodního dědictví před osmi lety zmizelo labské údolí v Drážďanech kvůli stavbě nového mostu přes Labe. Vůbec poprvé UNESCO škrtalo v seznamu v roce 2007, kdy z něj vyřadilo přírodní rezervaci v Ománu.

Výškové budovy