Mezinárodní organizaci vadí hlavně výškové stavby, ale také požadují doplnit stávající návrh Metropolitního plánu a obávají se změn v památkové péči, s nimiž počítá chystaný stavební zákon.

Rozbuškou, která se objevuje opakovaně v těchto zprávách, je projekt Rezidence park Kavčí hory od developerské firmy Central Group. Navrhované 68metrové věže od architekta Josefa Pleskota totiž rozšiřují zónu stávajících výškových staveb na Pankrácké pláni.

Maximálně 70 metrů

Podle expertů je rozpínání takzvaného pentagonu pro panorama neúnosné. Pro území ohraničené ulicemi Na Pankráci, Na Strži, Milevská, Pujmanové a Hvězdova už mise UNESCO v roce 2008 doporučila výškový limit 60 až 70 metrů. Přesto zde nedávno vyrostla 104metrová V Tower.

„Mimo pentagon by na pláni neměla být povolena výstavba vyšších budov než v okolí,“ uvádí čerstvá zpráva z letošní mise a vyzývá české úřady, aby zarazily chystanou Rezidenci park Kavčí hory.

Majitel Central Group Dušan Kunovský prohlásil na jaře 2016, že nepodaří-li se získat do čtyř let povolení, vrátí se k předchozí podobě projektu, která počítala pouze s výstavbou nízkopodlažních bytových domů. Původní projekt totiž platné stavební povolení má.

Podobně jako Vídeň

Poradci UNESCO se letos zabývali i velkými projekty na pozemcích bývalých nádraží. Pozitivně hodnotí dosavadní plány pro Smíchov City developera Sekyra Group. „Rozvoj na Smíchově nevyvolává obavy v souvislosti s lokalitou památky světového dědictví,“ uvedli komisaři. Naopak doporučili konzultovat další záměry na Nákladovém nádraží Žižkov, v Bubnech a na Rohanském ostrově.

Podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) je třeba vnímat hodnotu, jakou zápis na Seznamu světového dědictví má. Zároveň se však otevírá diskuse o budoucnosti měst, která na seznamu figurují a trápí je historická centra bez místních v kombinaci s masovým turismem.

„I ve Vídni mají projekty, kvůli nimž jim UNESCO hrozí vyškrtnutím ze seznamu. A město tam říká: vážíme si toho, že jsme v UNESCO, dává nám to nějaké benefity, ale také nás to v něčem omezuje a v tomto projektu vidíme smysl. Praha si sama musí ujasnit, jakou projekty mají hodnotu a nakolik jsou pro město přínosné,“ vysvětluje ředitel IPR Ondřej Boháč.