Vliv horka na úmrtnost v Praze v letech 1982–2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil odborný časopis Urban Climate. Podle studie bylo riziko úmrtí v souvislosti s horkem v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích dekádách. Vlny horka představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých.
Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (květen–září) v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982–1989) do prvního desetiletí 21. století (2010–2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze. „Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní. Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí vedoucí týmu Aleš Urban.

Adaptace měst na klimatickou změnu

Vliv horka na úmrtnost se podle Urbana jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtí za rok. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho procenta na téměř dvě procenta všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015.Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a září.

Podle vědců je proto nutné, aby se města na teplejší podnebí adaptovala. „Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému, podobně jako při výskytu povodní. V zemích jižní a západní Evropy byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003,“ zdůrazňuje Urban.

Jaké čeká Prahu počasí v létě?

Podrobná předpověď počasí na více jak 14 dní v současné době bohužel není možná – kolem 2 týdnů dopředu už je chování atmosféry příliš chaotické. Existují sice i experimentální předpovědi pomocí klimatologických modelů, ty ale neumožňují prognózu den po dni, udávají jen odhadovanou celkovou měsíční odchylku od normálu. „Obecně ale v souvislosti se změnami klimatu v posledních letech zaznamenáváme v průměru vyšší teploty v porovnání s dlouhodobým normálem, i když množství srážek se příliš nemění. Poslední roky je letní počasí většinou nadprůměrně teplé, i když se objevila i chladnější období,“ dodává Mgr. Michael Matějka, meteorolog z Meteocentra. „Venkovní aktivity je vhodné přesunout do večerních hodin, příjemnější podmínky nalezneme v lesích, parcích a obecně mimo hustou městskou zástavbu, kde se teplo drží dlouho do večera,“ dodává.
Ve městech jako je Praha na suchém povrchu nedochází k odpařování vody, kterým se povrch může ochlazovat. Během dne navíc budovy naakumulují velké množství tepla, které udržuje teploty na vysoké úrovni dlouho do noci a častější jsou tak tropické dny i nepříjemné tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C.