„Je s podivem, že ulice, která se nachází v centru Prahy, je takovým způsobem dlouhodobě zanedbaná. Tím spíš, že se jedná o stanici metra, která je leckdy to první, co vidí turisté při své návštěvě našeho hlavního města,“ uvádí místostarosta Prahy 8 Petr Vilgus.

Proto se MČ Praha 8 rozhodla v roce 2016 zpracovat architektonickou studii řešení veřejného prostoru ulice Za Poříčskou bránou, jejímž zpracovatelem byla architektonická kancelář MOBA studio, vedoucími práce architekti Igor Kovačevič a Yvette Vašourková.

Velký zájem umělců

„Studii jsme v lednu až březnu 2017 projednávali s místními občany. Teprve poté jsme spolu s architekty a místními spolky začali oslovovat umělce a firmy zabývající se takzvaným mural art neboli nástěnnými malbami,“ popisuje postup místostarosta Vilgus.

Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu byla vyhlášena začátkem února 2018. „Zájem umělců nás velice mile překvapil, přihlásilo se jich totiž 51, přičemž 42 z nich splnilo podmínky výzvy,“ vysvětluje radní Hana Matoušová.

Návrhy vybírala neformální komise složená především ze zástupců místních spolků (Z pokoje do pokoje, Divoké matky), společnosti Billa, architektů ze společnosti Unit architekti a MOBA studio a z místních obyvatel. „Velmi nám záleželo na tom, aby si podobu východu metra vybrali ti, kteří v daném místě tráví nejvíce času. Ve spolupráci se zástupci architektů byl vybrán vítězný návrh s názvem Vzorový dialog z dílny Marata Danilyana,“ doplňuje Matoušová. Realizace trvala 12 dní.

Zápach zůstane?

Již loni byly v ulici Za Poříčskou bránou dlážděné chodníky vyměněny za asfaltové, do průchodu u Florence byly nainstalovány podzemní kontejnery na tříděný odpad. Nyní tam vzniklo umělecké dílo. "Ten smrad z moči to asi neeliminuje, ale jinak je to docela hezké," objevilo se v jednom z příspěvků na sociálních sítích.

Marat Danilyan je mezinárodní umělec, jehož díla můžeme nalézt ve městech celého světa. Autor, který momentálně žije v Karlíně, zdi v ulici Za Poříčskou bránou pojal jako tunel spojující dvě velmi odlišná místa – zaneprázdněnou a hlasitou stanici metra s velmi klidnou uličkou. Cílem bylo vytvořit „místnost venku“. Abstrakce vycházející z fotografií zvolil Danilyan tak, aby každý mohl vidět něco jiného v závislosti na věku, pohlaví, povolání, a dokonce i náladě. Na zdech je např. slon, zebra, přechod pro chodce, nebo lidská noha.