„Moje osobní motivace byla potřeba výtvarně se vyjádřit před publikem,“ popsala jedna z členek uskupení, partyzánka Veronika. Materiál připevňují na různé objekty, a to tak, že látku kolem něj obšijí, takže nedochází k jeho poškození. „Vlastní kabátky kmenu nevadí, pokud je autoři časem zase odstraní. Mohou totiž být živným prostředím pro různé houby a škůdce,“ vysvětlila mluvčí Lesů hlavního města Petra Fišerová.

„Pletařky“ materiál také často recyklují, tedy vyperou a znovu instalují jinde. Nebo ho definitivně odstraní, pokud je vlivem povětrnostních podmínek zničený. Aktuálně chce uskupení postupně oplést celé náměstí Dr. Holého. „Fungujeme od roku 2013, jednou z prvních společných byla socha ve Stromovce,“ dodala Veronika. Na svědomí mají i řadu dalších akcí, jako bylo tzv. Chlupaté akvárium před několika lety na Náplavce.

Pouliční záhonky se brzy rozšíří

Obdobnou partyzánskou aktivitou, která se v metropoli v posledních letech úspěšně rozvíjí, je tzv. guerilla gardening, tedy zakládání záhonků ve veřejném prostoru. Tuto aktivitu podporuje spolek Street gardening. Pouliční záhonky se tak jejich přičiněním objevily třeba v Praze 3 či 7. Květiny se budou v ulicích metropole sázet i letos.

„Chystáme na začátku dubna větší akci, chceme propojit více byznys s komunitním děním,“ popsal předseda spolku Tomáš Plesník. Na sázení se totiž budou podílet zaměstnanci konkrétní firmy v rámci tzv. teambuildingu. V loňském roce se podařilo založit téměř 20 záhonků v Praze 3, ty by měly nyní na jaře vykvést. „Kdyby někdo z obyvatel dalších městských částí měl chuť a chtěl se do zahradničení pustit, ať se nám určitě ozve,“ doplnil Plesník.

Touha aktivně zkrášlovat veřejný prostor podle psychologa Karla Humhala pramení ze základní potřeby člověka dělat něco veřejně prospěšného. „Člověk je bytostně závislý na ostatních lidech. Když někomu uděláme radost, bez nároku na odměnu, přináší to pocit uspokojení,“ připomněl psycholog s tím, že život v kolektivu druhých patří k podstatě lidství.