Populační boom měl za následek, že se okrajové části Prahy v posledních letech rozrostly až několikanásobně. Obce rozšiřovaly kapacity škol, někde vznikly i zcela nové. Přesto v nich nemá často kdo učit. Podle průzkumu, který vypracoval realizační tým místního akčního plánu pro vzdělávání (MAP), chybí ve školách nejčastěji fyzikáři, matikáři a chemikáři.

Absolventy pedagogických škol odrazuje např. špatná dostupnost 

Do jejich ankety se zapojilo 106 škol, což představuje čtvrtinu všech, které se nachází v pražském prstenci. „Vyšlo nám, že v současnosti hledáme 214 pedagogů. V období roku 2015 až 2017 jsme v součtu hledali 465, to je zhruba 6,5 procenta z celkového počtu učitelů," uvedl Miloš Navrátil z projektového týmu MAPu.

Školy na okrajích Prahy hledají pedagogy v průměru 3 až 6 měsíců. Průměrný věk učitelů na místních školách je 47 let. Od hledání práce na okraji metropole odrazuje čerstvé absolventy pedagogických škol podle Navrátilových slov nejen špatná dostupnost, ale i horší platové ohodnocení než například v Praze, kde přispívá na platy učitelů ze svého rozpočtu také magistrát.

„Metropole pro nás představuje paradoxně spíše riziko, protože nám odvádí učitele," dodává Navrátil. Ředitelům škol na okraji Prahy pak často nezbývá jiná možnost, než přijmout učitele, kterým chybí dostatečná praxe, anebo na místech držet pedagogy, kteří už přesluhují.

Ředitel: „Jsme rádi za každou učitelku"

S takovou zkušeností se potýká ředitel školy v Hradištku v Praze-západ Ondřej Hynek. „Jsme rádi za každou paní učitelku nebo matku po rodičovské dovolené, která přijde a řekne, že to zkusí," říká trpce. Od roku 2012 škola narostla o trojnásobek, dnes dosahuje kapacity 300 žáků. Ředitel spolu se svou sedmdesátiletou zástupkyní patří k nejdéle sloužícím pracovníkům.

„Všichni jsou tu rok nebo dva. Často mi odchází například ženy, které přišly do Prahy z Moravy a teď se tam vrací. Náhrady se místo nich shánějí těžko," popisuje nelehkou situaci v malé obci. Špatné finanční ohodnocení je jeden z důvodů, proč se do Hradištka noví učitelé nehrnou.

„Jsme stále ve stresu. Nemáme lidi a na nové nemáme peníze," dodává. Nové pedagogy místo peněz láká například na možnost menšího počtu dětí ve třídě a flexibilní pracovní dobu, na což mladí pedagogové často slyší.

V Příbrami jsou dvě gymnázia 

Problémy ve školství trápí nejen oblast okolo Prahy, ale také celý Středočeský kraj. Podle středočeského radního pro vzdělávání Jana Skopečka je do budoucna nevyhnutelná regulace školství, jinak řečeno rušení a spojování škol tam, kde nejsou potřeba, a naopak vypomáhání si tam, kde potřeba jsou.

„Třeba v Příbrami jsou dvě gymnázia. To mi přijde zbytečné," uvádí příklad Skopeček. Učitelé z těchto zrušených škol by pak mohli obsadit ta místa, kde se potýkají s nedostatkem, například právě na okrajích Prahy.

Kraj chce nabídnout pedagogům byty

Podle středočeského radního může být pro učitele motivací k přestěhování do těchto potřebných lokalit zajištěné bydlení. Středočeský kraj proto do budoucna hodlá vytipovat nemovitosti, kde by takové byty mohly vzniknout.

„Mohla by to být velká příležitost pro starosty, jak učitelé do obcí nalákat," míní. Taková podpora už roky funguje například v obci Psáry v okrese Praha-západ, kde jsou obecní byty nabízeny prvotně pedagogům.

Nejvíc učitelů je nad padesát let 

Pro Středočeský kraj představuje velkou zátěž i stárnutí učitelů. Z průzkumu, který si nedávno kraj nechal vypracovat, vyplývá, že více než polovině pedagogů na středočeských školách je mezi 50 a 60 lety a nad 60 let jich je 27 procent. Naopak mladší ročníky jsou v menšině, 16 procentům učitelů je mezi 40 a 50 lety a pouhým 3 procentům je méně než 40. „Představuje to pro nás velký problém v následujících letech," připouští radní Skopeček.

Vysvětlení nabízí senátor a ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Ružička. „Až 60 procent absolventů pedagogických fakult do škol nenastoupí," objasňuje a jedním dechem přitom dodává: „Není se co divit, souvisí to s finančním ohodnocením."

Zatraktivnění by mohl přinést nový školní řád 

Podle jeho názoru je situace v Praze podobná jako v jejím prstenci, i v metropoli se totiž potýkají s nedostatkem mladých učitelů, rozdíl spatřuje Růžička pouze v tom, že na okrajích metropole je horší infrastruktura.

Zatraktivnění učitelské profese by mohl přinést nový kariérní řád, který vypracovalo ministerstvo školství. Podle něj budou učitelé zařazeni do tří stupňů od začínajících až po vynikající, s tím pak bude souviset i výše odměňování. Vládní předloha počítá s tím, že každý začínající učitel bude muset absolvovat dvouleté adaptační období, zakončené atestačním řízením na škole, kde bude působit. Pomáhat by mu měl takzvaný uvádějící učitel za příplatek 3000 korun měsíčně.