VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Učitelé mají volnost, jak budou seznamovat žáky s Chartou 77

Praha - Při výuce o Chartě 77 mají učitelé volnost. Vyplývá to z toho, že rámcové vzdělávací programy neobsahují podrobnosti, jaká konkrétní témata se mají vyučovat. Pedagogové základních a středních škol mohou vedle učebnic využívat i materiály z různých dalších zdrojů, například Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebo portálu Modernídějiny.cz. Odborníci z těchto institucí se shodli na tom, že by učitelé měli podporovat diskusi a samostatné uvažování žáků.

19.11.2016 0
SDÍLEJ:

Hodina dějepisu. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ David Taneček

Výuka soudobých dějin na základních a středních školách zpravidla dospěje minimálně do 90. let 20. století, zjistila Česká školní inspekce. Období spojené s Chartou 77 tak do toho spadá.

O Chartě se mluví při výročích 

„Zůstává však otázkou, jakou pozornost věnují tématu učitelé," uvedl vedoucí oddělení vzdělávání ÚSTR Vojtěch Ripka. O Chartě 77 se podle něj často hovoří při významných výročích, například oslavách 17. listopadu nebo blížícím se 40. výročí jejího vzniku.

První přípravná schůzka iniciátorů tohoto disidentského hnutí se konala 10. prosince 1976. Společenství usilující o lidská práva se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe.

Materiály zasazují dokument do širších souvislostí 

Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo přes 1800 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.

V materiálech pro školy ÚSTR zasazuje Chartu 77 do širších souvislostí. Umožňujeme učiteli, aby si v rámci naší databáze filmových ukázek vytvořil specifický způsob, jak téma prezentovat," uvedl Ripka. Vedle střetu disentu s komunistickým režimem považuje ÚSTR za významného aktéra také většinovou populaci, která se vymezovala vůči oběma skupinám.

Zájem je i o materiály z dob druhé svět. války 

Podle poznatků Ústavu pro studium totalitních režimů nepředstavuje Charta zásadní téma, k němuž by učitelé žádali podklady. Jiné zkušenosti má šéfredaktor portálu Modernídějiny.cz Petr Šimíček.

„Zájem o tyto materiály je poměrně vysoký, srovnatelný s materiály k období 50. let v Československu," napsal. Doplnil, že obecně je největší zájem o materiály k období protektorátu a druhé světové války.

Některá témata jsou konfliktní 

Pedagogové využívají hlavně výukové prezentace a pracovní listy, které jim portál Modernídějiny.cz nabízí. K dispozici mají také dobové textové a obrazové prameny nebo odkazy na další ověřené zdroje na internetu.

Výuka soudobých dějin, kam Charta 77 patří, je specifická v tom, že se jedná o „živou" historii, shodli se oba odborníci. „Některá témata jsou konfliktní, mohou vzbuzovat živé reakce třeba i v rodině," poznamenal Ripka.

Základem má být badatelský přístup 

Šimíček doplnil, že se těchto témat proto mnozí obávají. „To může v extrému vést k tomu, že některá témata či fenomény zamlčují, záměrně vynechávají, v nejhorším případě dokonce ideologicky dezinterpretují."

Základním principem moderní výuky dějepisu by měl být badatelský přístup. Učitel by neměl jen předávat žákům informace, ale vést je k vytváření vlastních postojů k historickým událostem. „Dějepisné vzdělávání by mělo mít povahu pátrání, jež se odehrává nad prameny v pomyslné historické dílně," poznamenal Ripka.

ÚSTR chystá metodiku 

V případě Charty 77 by měla být výuka podle něj založena na otázkách, které se nabízejí. „Proč dokument v roce 1977 podepsalo jen 242 lidí? Proč měla přesto tak velký ohlas v zahraničí? Proč někteří lidé na Chartu 77 nevzpomínají? Respektive na ni nevzpomínají jako na významnou událost svého života v 70. a 80. letech?" navrhl.

Ústav pro studium totalitních režimů připravuje metodiku, která by akcentovala badatelský přístup k Chartě 77. Plánuje také analýzu zpracování tématu Charty 77 v současných učebnicích dějepisu, na jejímž základě by mohl navrhnout jejich inovaci.

Čtěte také: Devadesátiletá herečka Vlasta Chramostová prožila tři životy

Autor: ČTK

19.11.2016 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. 21.10.2017
25

Schwarzenberg: Lidé očividně raději slyší sliby než pevní postoje

Ilustrační foto.
18

Přibývá krádeží drahých kol na objednávku, potvrdily pojišťovny

Praha volí jinak než zbytek země. Potvrdí se to i letos?

Obyvatelé hlavního města v minulosti hlasovali výrazně „pravicověji“ než lidé z ostatních regionů. Očekává se to i tentokrát, jak potvrdila také naše předvolební sonda. Praha je tradiční baštou pravice a liberálně orientovaných stran. Minulé parlamentní volby v roce 2013 opanovala v hlavním městě TOP 09. Hlasovalo pro ni přes 23 procent voličů, zatímco na celostátní úrovni jen 12, což stačilo na republikové čtvrté místo.

AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Specialisté na politickou komunikaci ocenili po čtvrtečních předvolebních debatách v České televizi (ČT) a na Nově především výkon šéfa Pirátů Ivana Bartoše, Babiš působil unaveně.

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si ministryně Karla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení