Podle generálního ředitele státního podniku Povodí Vltavy v pohnutých dnech před dvaceti roky soustava přehradních nádrží nad Prahou zmírnila lidské i materiální ztráty způsobené velkou vodou. „Správně provedené manipulace na vodních dílech celé vltavské kaskády, a především na vodním díle Orlík, oddálily kulminaci povodně na dolním toku Vltavy o plných 17 hodin, a to umožnilo aktivovat v té době existující protipovodňová opatření a evakuaci obyvatel Karlína a dalších lokalit nejen v Praze,“ poznamenal Petr Kubala.

close 20 let od ničivých povodní. info Zdroj: Deník/Jan Lakomý zoom_in 20 let od ničivých povodní. Škody na státním vodohospodářském majetku ve správě Povodí Vltavy tehdy dosáhly přibližně dvou a půl miliard korun. Odstranit a napravit se je podařilo během tří let. Konkrétně se obnovily porušené profily koryt vodních toků a děl i porušené protipovodňové hráze a vybudovaly se účelné stabilizační stavby. Ruku v ruce s odstraňováním povodňových škod vodohospodáři věnovali a stále věnují soustavnou pozornost i prevenci v ochraně před povodněmi.

„Prevenci před povodněmi považujeme za velmi důležitou, a to zejména ve vztahu k různým klimatickým scénářům, dle kterých se zvyšuje extrémicita srážek, a tedy i vznik povodní, ale současně i extrémicita sucha a nedostatku vody,“ poznamenal dále generální ředitel Povodí Vltavy.

„Ve vazbě na povodeň z roku 2002 jsme koncem roku 2021 zahájili výstavbu opatření na ochranu před povodněmi na vodním díle Orlík, spočívající ve výstavbě doplňkového bezpečnostního přelivu Jde o strategicky významnou investici ve výši téměř 1,8 miliardy korun, která výrazně zvýší míru ochrany tohoto klíčového vodního díla vltavské kaskády před velkými vodami a současně dále zvýší ochranu životů a majetku více než 240 tisíc obyvatel na dolním toku Vltavy,“ dodal Kubala.

Zatímco v roce 2002 muselo být v Praze evakuováno kvůli povodni padesát tisíc obyvatel. Po výstavbě protipovodňových opatření bylo při následující velké povodni v roce 2013 evakuováno už pouze 1279 obyvatel města. Celkové škody v roce 2002 činily 27 miliard korun, při povodni v roce 2013 díky protipovodňové ochraně byly škody „pouze“ 4 miliardy korun.

Už v roce 2002 byla v hlavním městě vybudovaná první etapa protipovodňových opatření ve Starém městě v délce 909,4 metrů. Od roku 2003 do roku 2013 se protipovodňová ochrana (PPO) v režii magistrátu rozrostla o dalších sedm etap a celková délka mobilních hrazení dosáhla 6,795 kilometru. Zároveň vznikla protipovodňová opatření na kanalizační síti ve všech chráněných oblastech a dopravní podnik vybudoval individuální zábrany u stanic metra v záplavových územích.

„Letos v červnu jsme dokončili další etapu protipovodňových opatření v pražské Troji. Kromě ochrany města tyto stavby současně pomohou zlepšit podmínky sportovců na umělé slalomové dráze USK Praha. Další plánovaná opatření jsou například park Maniny – záplavový park s novým říčním ramenem a projekt Divoká Vltava, který řeší Institut plánování a rozvoje,“ uvedl za magistrát Tadeáš Provazník z tiskového odboru.

V plánuje je dále vedle výstavby protipovodňových zábran kolem zoo v Troji také třeba rozšíření a zdvojnásobení kapacity stávající přečerpávací stanice na Rokytce v Libni. Do budoucna město též uvažuje o nahrazení naplavovacích trámců za hliníkové mobilní prvky PPO, tak aby byly mobilní prvky PPO na území metropole sjednoceny a zejména kvůli snadnější manipulaci (k instalaci naplavovacích trámců je potřeba jeřáb) i lepšímu utěsnění. Naplavovací trámce jsou primárně určeny k hrazení ve vodě.

Kde vznikají nebo vzniknou nová PPO (protipovodňová opatření)

- Zbraslav a Nové Město – Staré Město (navýšení a rozšíření schváleno), soubor staveb Městský okruh a Libeňská spojka (rozšíření a úprava PPO v plánu), vybudování PPO na ochranu ZOO Praha v plánu, Zoo v Troji (vybudování PPO v plánu), park Cihelná (v plánu výměna dosedacího prahu za nerezový a vybudování betonových patek pro podpěry), Radotín (pokračuje rozšíření stávající PPO v ulici Vrážská, investorem je Správa železnic, následně by stavba PPO měla být bezúplatně převedena Praze).

- Celková délka protipovodňových opatření v Praze (zemní valy, pevné betonové stěny a mobilní hrazení) je po dokončení všech etap 19,255 km, z toho mobilní hrazení tvoří 6,795 km.

- Výška mobilního hrazení se pohybuje v rozmezí od 0,2 do 6,27 metrů.

- Pod všemi protipovodňovými liniemi jsou vybudovány vodotěsné železobetonové, štětovnicové či jílocementové stěny do hloubky nepropustného podloží, v některých místech až 12 m hluboké.

- Ke konci roku 2012 hlavní město proinvestovalo do PPO 3,9 miliardy Kč. Za období 2018 až 2022 pak 126 milionů Kč. Pro srovnání, jen obnova metra zatopeného v roce 2002 stála asi 7 miliard korun.

Škody při povodních 2002 v číslech

- Celková výše materiálních škod při povodni v roce 2002 činila v Praze téměř 30 miliard korun, z toho újma na majetku města byla 15 miliard korun. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na lidských životech, zahynulo ale 134 zvířecích obyvatel Zoo.

- Škody na vodohospodářském státním majetku ve správě Povodí Vltavy dosáhly 2,6 miliardy korun. Kromě nápravy těchto škod investovalo od té doby Povodí 4,9 miliard korun do protipovodňových opatření, která mají chránit majetek zhruba o půl miliardy hodnotnější a také bezprostředně životy nejméně 111 tisíc lidí.

Deník vzpomíná na ničivé povodně, které zasáhly Česko před dvaceti lety. Jak katastrofa zasáhla do života Středočechů a Pražanů? Čtěte ZDE.