Kliknutím zvětšíte„V době distanční výuky, od podzimu 2020 do léta 2021, jsme s kolegy zaznamenávali zvýšený výskyt depresivních stavů a sebepoškozování, a to hlavně v adolescentním věku. Přibylo také úzkostných poruch. Nárůst počtu těchto nemocí byl typický ve věkové skupině mezi 13 a 17 roky,“ popisuje psychiatryně a psycholožka Šárka Bínová z Mělníka. Mladí pacienti dospívali podle ní k tomu, že nenacházejí smysl života, nudí se, nemají se čím zaměstnat. Nebo se cítili unavení, trápila je spavost a měli pocit, že je toho na ně hodně.
Podobnou zkušenost zaznamenala i vedoucí berounské pobočky Centra psychologicko-sociálního poradenství Eliška Rothová. „Děti cítily hodně opuštěné. Důsledkem pak byly, zvláště pak u rodin, kde je rodič na dítě sám, konflikty. V některých případech to vedlo až k pokusům o sebevraždu,“ přibližuje Rothová.
Na Nymbursku a Mladoboleslavsku se problémy dětí zabývá nezisková organizace Respondeo. Podle ředitelky Aleny Líbalové byl pro děti kritický především první covidový rok. „Dotýkalo se to změny výuky, kdy část dětí měla velký problém se takové změně přizpůsobit. Když se k tomu přidá situace u rodičů, kde se řešily problémy se zaměstnáním, často to fungovalo jako spouštěč řady problémů,“ popisuje ředitelka Respondea.
Nárůst klientů zaznamenala i Psychologická ambulance Rakovník, což potvrdila psycholožka Lenka Šlégrová. „Je potřeba více psychologické, ale bohužel i psychiatrické péče,“ vysvětluje Šlégrová.
Ztráty návyků
Zásadním problémem je podle odborníků ztráta základních návyků, tedy vstávání do školy a ranních rituálů. „Jelikož často pracujeme se sociálně slabými rodinami, už v době před covidem jsme je učili, aby si tyto návyky osvojili. To je bohužel kvůli covidu úplně pryč. A netýká se jen dětí, ale i rodičů,“ říká Irena Kešnerová z organizace Respondea.
„Děti, zvláště ty větší, byly doma většinou samy, naučily se ležet pouze v posteli a prakticky rovnou z postele pracovat na počítači,“ vrací se ke ztrátě rituálů a návyků Eliška Rothová z Berouna.
Řadě dětí uzavření škol a domácí výuka vzala ostrov, kde se na rozdíl od domácnosti cítily bezpečně. „Vzali jsme dětem smysl života – přece být s kamarády, zažívat společné chvíle, budovat vztahy, sportovat nebo být v kroužku. Pro některé děti je škola i přístavem, podporou, když to doma ne úplně funguje,“ vypráví pražská psycholožka Michaela Kvasničková.
Další vlna na podzim 2021
Úplné uzavření škol je ale minulostí, takže by se nabízelo, že se situace postupně zlepší. Jenomže děti nejsou stejnorodá skupina. „V období postlockdownovém, tedy od loňského září, se depresivní problémy zlepšily, ale nastoupily problémy s adaptací hlavně u úzkostných dětí. Typicky se projevovala školní fobie, často spojená s bolestmi břicha nebo pocitem na zvracení, a to častěji u mladších dětí. U starších dětí se častěji objevovaly záchvatovité potíže jako dušnost, případně silnější pocení,“ upozorňuje mělnická lékařka a psycholožka Šárka Bínová.
Ani v pražských ambulancích poradnách s podzimním obnovením výuky práce neubylo. „V poslední době já, i moji kolegové evidujeme velký nárůst duševních problémů u dětí. Úzkosti, paniky, strachy ze selhání ve škole, obavy z navazování vztahů, nechuť ráno vstát nebo jít do školy, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování a někdy i sebevražedné tendence. Děti ztratily návyky, takže mají problém se „posbírat“ a donutit se učit, hlídat si své věci,“ říká psycholožka Kvasničková.
Přetížený systém
Změny si u školáků všimli i pracovníci pedagogicko-psychologických poraden. „Častěji k nám přicházejí děti z prvních a druhých ročníků, tedy žáci, kteří si mají osvojovat znalost písmenek, ale měli v docházce do školy větší výpadky. Také proto jejich výkony neodpovídají ročníku, v němž se nacházejí,“ říká vedoucí benešovské poradny Erika Bartová.
„Samozřejmě to má vliv na psychiku. K běžným problémů se přidalo ještě to, co souvisí s distanční výukou. Dochází ke zhoršování problémů s chováním, učením, přístupem ke školní práci, ztrácí se návyky, chybí motivace. Děti jsou vytržené ze sociálního kontaktu, třeba prvňáci nebo prváci se ani nestačili poznat,“ přidává se její kolínská kolegyně Jaroslava Štětinová.
Jenže odborná pomoc je často obtížně dostupná. v pedagogicko-psychologických poradnách se nyní dostávají na řadu školáci, kteří byli k návštěvě objednání skoro před půl rokem. „Síť odborné hrazené pomoci je nedostatečná a přetížená, takže je i problém najít odborníka v nějakém rozumném dostupném čase,“ říká Kvasničková.
I proto například od července loňského roku působí na Kutnohorsku Týmy pro duševní zdraví dětí, konkrétně na Základní škole ve Zruči nad Sázavou a na Základní škole Kamenná stezka. Jedním z impulsů pro jejich vznik byla právě opatření v souvislosti s covidem. „Zrovna jsme to nyní probírali, že každý druhý klient, kterého máme, je v úzkostech či depresích," popisuje manažerka projektu Lenka Beznosková.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
