Celé okolí kdysi patřilo řádu Augustiniánů z nedalekého kláštera sv. Tomáše. Na místě dnešní budovy stával dům gotický, kterému se neřeklo jinak než U Zlatého čápa. Kolem roku 1787 jej i s vedlejší stavbou zvanou U Obrazu Panny Marie získal kupec Tomáš Schnell, který zde založil pivovar a malé pohostinství.

Oba domy byly v té době zralé na rekonstrukci. Josef Zobel, architekt ve službách Schnellů, je v roce 1811 spojil dohromady a vtiskl jim klasicistní vzhled, zachoval však přitom i některé renesanční prvky, včetně sklepů, které jsou místy až dvoupatrové.

Výhodné místo lákalo návštěvníky

Pivovar zde rodina provozovala až do 60. let 19. století. Tehdy se jejich podnik začínal potýkat se silnou konkurencí plzeňského Prazdroje. Zatímco jeho sláva upadala, hostinec si Pražané oblíbili.

Jakby také ne, nachází se na exponovaném místě, kde stejně jako dnes proudily davy lidí. Mnoho věrných zákazníků Schnellové získali díky své oblibě plynoucí z dobročinnosti. Jejich štědré a pravidelné příspěvky na charitu vysloužily Ondřeji Schnellovi přezdívku „otec chudých”.

Umělecká scéna v jednom šenku

Jeden ze synů Ondřeje Schnella rozšířil nabídku i o širokou nabídku vín a původní pivovar tak nahradila vinárna. Kromě pití lákal hosty také na poctivou staročeskou kuchyni, která se podávala ve třech oddělených hostinských místnostech. Nejvíce hostů se však už odedávna scházelo pod starobylými klenbami šenku.

Ve své době jste tu mohli potkat slavné spisovatele: Jana Nerudu, Jakuba Arbesa či Jaroslava Haška. O něco později se hostinec U Schnellů stal oblíbeným místem herců, včetně Eduarda Vojana a Bohuše Záhorského.

Své zástupce tu našla i hudební scéna, mezi časté hosty patřila třeba operní pěvkyně Jiřina Šejbalová a skladatel Rudolf Friml. Od roku 1964 je budova památkově chráněná a v současné době zde kromě restaurace funguje i útulný rodinný hotýlek.