Hlavními mluvčími byli první místopředseda ČSBS Emil Kulfánek, starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě) a velvyslanec Slovenské republiky Peter Weiss. Na setkání se vedle veřejnosti objevili váleční veteráni, zástupci Junáka, Sokola a dalších organizací.

Starosta Čižinský ve svém projevu uvedl, že odkaz květnového povstání není ani v dnešní době zcela naplněn. „Není naplněn boj za lidská práva, ke květnovému osvobození patří také špatné zacházení sovětských velitelů s podřízenými, odvlečení ruských emigrantů a násilí na nevinných Němcích. Už tenkrát se připravoval nástup komunismu," sdělil.

Většinu obětí tvořili Židé

Slovenský velvyslanec Weiss prohlásil, že britský premiér Winston Churchill a americký prezident Franklin Roosevelt neměli iluze o sovětském vůdci Josifu Stalinovi, ale museli se s ním spojit proti Hitlerovi, který neváhal pro vítězství použít ani ty nejbrutálnější metody. „Na druhou světovou válku bychom se měli dívat před fakta, a ne přes ideologické brýle. Bez milionů padlých Rusů by spojenci nezvítězili tak rychle a Stalina do střední Evropy pozval Mnichov 1938 a neochota spojenců dříve otevřít západní frontu," uvedl.

Podle bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu v bývalém Československu zhruba 343 tisíce lidí. Většinu z nich tvořili Židé. Do tohoto počtu však nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, věznění v koncentračních táborech a věznicích, totálního nasazení a podobně.

Předseda ČSBS Vodička čelí kritice mimo jiné za to, že ocenil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který se jako policista podílel v roce 1989 na potlačování protirežimních demonstrací. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) letos v březnu řekl, že úřad se spolkem kvůli kontroverzím omezil spolupráci. Dodal nicméně, že je v něm mnoho lidí, kteří si pozornost zaslouží. Spolek sdružuje válečné veterány, odbojáře, partyzány a jejich pozůstalé či rodinné příslušníky.

Z ČSBS kvůli němu například odešli pozůstalí po lidické ženě Anně Nešporové Antonín Nešpor a Pavla Nešpor Bellisová, historik Eduard Stehlík, přeživší z Osvětimi Eva Lišková, Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, která přežila vyvraždění Ležáků nebo válečný veterán a bojovník od Tobrúku Pavel Vranský.