Z geografického "soudku" jsou i další dva příklady. Když se turistovi dostalo odpovědi, že cesta do Drážďan trvá autobusem čtyři až pět hodin, velice se podivil, že Drážďany nejsou v Praze. Podle vedoucí infocentra v Celetné Petry Kellerové není o takovéto dotazy nouze. Na email informačního centra agentury CzechTourism zase dorazil dotaz ze Španělska, jak dlouho trvá cesta lodí z Prahy do Budapešti. Láska zřejmě vedla mladého Korejce, když žádal na CzechTourismu o telefonní číslo průvodčího z nočního rychlíku Vídeň - Praha. "V lůžkovém vagónu byl krásný průvodčí, můžete mi na něho sehnat kontakt?" ptal turista. Po složitém pátrání mu pracovníci infocentra vyhověli, příběh však nakonec happy endem neskončil. "Mohli byste mi zjistit, proč neodepisuje," ozval se po čase nešťastník.

Za nákupy se do Čech chystal německý pár, když se tázal, zda se v Čechách dají koupit kožené kalhoty. Nenechal se zaskočit švejkovskou odpovědí, že kožené kalhoty se dají koupit všude, a kontroval dotazem, zda jsou kalhoty stejné jako v Německu. Zatímco krása českých průvodčích a kvalita kožených kalhot turisty do českých zemí láká, existují cizinci, které od cesty do Prahy odrazuje politika. A mají potřebu to sdělit. Irští manželé plánovali na květen výlet do Prahy, ale "protože Váš prezident Václav Klaus prohlásil, že za globální oteplování nemůže člověk, rozhodli jsme se, že nepojedeme do ČR a pojedeme raději na Maltu."

Dotazy, které informátoři příliš nemilují, jsou obecného ražení. Co mám v Praze dělat? Kam se tady dá jít? Kde je ten hotel s tou historickou studnou? Je bezpečné jet vlakem? Jaké bude počasí příští rok v srpnu? Loni Prahu navštívilo 3,7 milionu zahraničních turistů; z cestovního ruchu v hlavním městě žije zhruba 20 procent pracovně činného obyvatelstva. "Je hezké, když u nás někdo zjistí, že z Prahy do Vídně nejezdí metro, alespoň to může vyprávět doma," uzavřela s nadsázkou Petra Kellerová.