Kvůli neobvykle parnému létu letos častěji vyjíždějí do pražských ulic kropicí vozy. Od prvního výjezdu na konci května je Pražské služby nasadily už pětadvacetkrát a v těchto tropických dnech kropí a mlží asfalt pravidelně.

Nejspíš tak už začátkem srpna bude dvojnásobně překonán počet loňských výjezdů, kterých bylo šestnáct. Impulsem k výjezdu kropicích vozů je situace, kdy teploty po tři dny přesahují pětadvacet stupňů celsia.

Kropicí vozy vyjely do ulic Prahy už teď víckrát než loni.
Praha bojuje s extrémními vedry. Kropicí vozy už teď vyjely víckrát než loni

Jeden den kropení a mlžení stojí město téměř 900 tisíc korun, přičemž jeden vůz osvěží na jedno naplnění v průměru 17 kilometrů pražských ulic. „Kropení a mlžení pomáhá nejen osvěžení klimatu, ale především snížení prašnosti a intenzity přízemního ozonu," vysvětlila mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.

„Kropení silnic má smysl v těch nejparnějších dnech, kdy teploty šplhají ke čtyřicítce. Horku je jinak třeba čelit sérií mnoha drobnějších i náročnějších opatření. Pražané by například mohli mít víc možností zchladit se uvnitř městského tepelného ostrova u fontánek s recyklovanou vodou,“ poznamenal k tématu rektor ČZÚ Petr Sklenička v jarním rozhovoru pro Pražský deník.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.
Bazény, zmrzlina i ledovač. Pražská zoo o své svěřence v horku pečuje

Správci hlavního města kvůli vlně veder zavádějí různá omezení. Od minulého týdne je v platnosti letošní druhý dočasný zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech metropole, jako jsou parky, lesoparky nebo zahrady. Správa pražských hřbitovů pak o uplynulém víkendu vyhlásila zákaz ponechávání nechráněných hořících svíček na náhrobcích.

Horko je i zvířatům

Zoologická zahrada v Troji reaguje na tropické počasí kroky, které přinášejí osvěžení zvířatům i lidským návštěvníkům. Zvířata mají volný přístup nejen do vodních příkopů a bazénů, ale i do vnitřních prostor zoo a některá dokonce chovatelé sprchují nebo polévají hadicí.

„V těchto dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat.

Kašna na náměstí ve vinohradské Americké ulici.
Praze chybí v horku voda a zeleň. Pomohly by i popínavé rostliny na domech

Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Návštěvníci zoo mohou k osvěžení použít mlžítka, pítka i dětské brouzdaliště.