Aktuálně probíhá takzvané zjišťovací řízení, které má ukázat, zda bude nutné stavbu posuzovat více z hlediska vlivu na životní prostředí. Praha k elektrizaci přistupuje kvůli tomu, aby došlo ke snížení emisí z veřejné dopravy.
Pod trolejemi má být celkem 2,2 kilometru dlouhý úsek. Praha už dříve oznámila, že počítá s nasazením parciálních trolejbusů, které umí jezdit díky baterii i částečně mimo troleje.
Podle plánu vyroste u trati nová měnírna v ulici Peroutkova, Na Knížecí bude místo pro dobíjení. V navazujícím úseku Nové Butovice - Malá Ohrada se s elektrifikací kvůli malé frekvenci už nepočítá. DPP chce koordinovat stavbu s chystanou úpravou ulice Peroutkova.
Až do středních Čech?
Linka 137 je první, u které DPP žádá na levobřežní části Prahy o povolení. Dopravce počítá s tím, že troleje začne stavět v polovině roku 2023. Kromě toho chce postupně elektrizovat také linky 131, 176 a 191.
Město rovněž připravuje nasazení trolejbusů na linku 119 na Letiště Václava Havla, chystá se elektrizace linky 140 z Palmovky do Miškovic. Pro tuto trasu má již stavební povolení a soutěží trolejbusy. V úvahách jsou i plány na prodloužení až do Brandýsa a Kostelce nad Labem.
Vedení města schválilo záměr elektrizace části levobřežních tras loni v červnu. Vybralo linky, vedoucí obytnými zónami. V nich by se tak oproti současnému provozu snížil hluku i emise.
Finančně nejnáročnější je podle odhadu nákladů elektrifikace linky 191, která jezdí ze zastávky Na Knížecí přes Ciolkovského na Letiště Václava Havla Praha. Cena je odhadována na 580 milionů korun.
U linky 176 jsou odhadovány náklady na 320 milionů korun a u linek 137 a 131 je to 220 milionů korun, respektive 200 milionů korun. Technické zázemí v garážích Řepy vyjde na 130 milionů. Na celý projekt elektrifikace zmíněných linek bude chtít DPP získat peníze z Evropských fondů.
