Už loni na podzim zveřejnil web Ireportér.cz stesky anonymního stavaře, který srovnával stavbu rozhledny na Petříně v roce 1981 s nynějším projektem trojské lávky za necelých 130 milionů korun.

Její vybudování si dokonce vetkla koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) do programového prohlášení. „Dva roky trvalo, než se papaláši usnesli na tom, že postaví novou. A další rok bude trvat, než ji postaví,“ píše se na začátku v textu. Údajný odborník pak zmiňuje, že projekt se musel „probojovat přes byrokracii a mnohé kapsy, které chtějí nasypat z veřejného rozpočtu“.

Další podobné negativní reakce vyvolal na začátku minulého týdne ceremoniál, při němž v Janově otevřeli novou „gigantickou stavbu“ za odhadem více než pět miliard korun. Morandiho most se zřítil v půlce srpna 2018 a tragická nehoda si vyžádala 43 obětí. Kilometr dlouhá konstrukce z betonu a oceli, která je součástí dálničního spojení A10 mezi Itálií a Francií, prošla zatěžovací zkouškou a po mostě s novým názvem „Genova San Giorgio“ odkazující na patrona severoitalského přístavu už jezdí osobní i nákladní automobily.

U Vltavy už práce na nové lávce pro pěší a cyklisty (v případě potřeby tudy bude moci jet i sanitka) rovněž finišují a definitivně hotovo má být na podzim letošního roku. „Srovnání obou tragických událostí a způsobu jejich řešení se nabízí a na první pohled nevychází pro Prahu zrovna lichotivě,“ uznává pražský radní Vyhnánek.

„Vypnutí“ standardních procesů

Ačkoliv má v kompetenci magistrátní finance, v Itálii žil a studoval. Proto na svém facebookovém profilu zveřejnil dlouhý komentář, který se tímto „lidovým srovnáním“ dost podrobné zabývá.

Podle Vyhnánka se stala rychlá rekonstrukce zříceného mostu „věcí národního významu a hrdosti“ – italští zákonodárci proto schválili krátce po katastrofě speciální zákon DL 109/2018, který se nazývá „Decreto Genova“.

„Klíčovým aspektem zákona je 'vypnutí' standardních procesů italské veřejné správy při obnově janovského mostu a ustanovení speciálního komisaře, kterému zákon přiznal naprosto bezprecedentní pravomoci a umožnil mu tak krom jiného pozastavovat v případě potřeby platnost VŠECH zákonů,“ zdůraznil primátorův náměstek.

Tamní starosta Marco Bucci byl podle tohoto zákona zavázán pouze k dodržování základních pilířů evropského práva, ustanovení trestního zákoníku a zákona pro boj proti mafii – což však bylo podle Vyhnánka až na základě pozměňovacího návrhu italského senátu, který legislativní novinku schválil po vzrušené debatě 167 hlasy (proti bylo 49 senátorů a 53 se zdrželo).

Vyhnánek dále píše, že veškeré náklady na stavbu mostu je povinna uhradit soukromá společnost Autostrade per l'Italia S.p.A (Aspi), kterou vlastní slavná rodina Benetton. Firma spravuje zhruba polovinu dálniční sítě v Itálii a politici ji označili za hlavního viníka nedávné tragédie, proto také má uhradit veškeré náklady na stavbu mostu, ale z výběrového řízení byla předem vyražena – janovský starosta Marco Bucci vybral dvě státní a jednou soukromou společnost.

Námitku právníků Aspi letos v červenci kvůli naléhavosti situace a potřeby rychlé obnovy zamítl i ústavní soud. „Nikdo však nepochybuje o tom, že celá věc skončí nekonečným a krvavým soudním sporem,“ glosuje situaci místostarosta Prahy 7.

Italští politici v čele s kontroverzním senátorem a bývalým ministrem vnitra Matteem Salvinim z Ligy severu dokonce volají, aby se tento „janovský dekret“ stal běžnou praxí v případě důležitých staveb veřejného zájmu.

Jak by to dopadlo s kouzelným komisařem u nás?

„Ale řada odborníků před tímto postupem varuje – s logickým odkazem na drastické omezení transparentnosti, rovné soutěže, práv účastníků stavebního řízení (v tomto případě de facto žádné nebylo) a vysokého rizika korupce,“ uvedl Vyhnánek s jízlivou poznámkou, že „všichni tušíme, jak by to dopadlo s kouzelným komisařem u nás“.

Podle Vyhnánka potřebuje Česko zefektivnění stávajících procesů. Novelu stavebního zákona ostatně připravuje ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Kláry Dostálové (za ANO). Pražský radní upozorňuje, že pokud vláda Andreje Babiše (ANO) a místní samosprávy při snaze o legislativní urychlení staveb selžou, „budeme svědky sílícího volání po silných komisařích, od kterých je to jenom krůček k silným vůdcům“.

Praha sobě sdílela Vyhnánkův komentář na oficiálních facebookových stránkách, kde schytala od části fanoušků kritiku. „Nechápu, že se Praha sobě zabývá hledáním much v italských zákonech místo toho, aby si nasypala popel na hlavu, že není schopna ve slíbeném termínu dokončit lávku,“ napsala jedna z diskutujících příznivkyň hnutí s tím, že ve Vyhnánkově textu chybí více argumentů, proč nebylo urychlení trojské stavby možné.

Koaliční subjekt totiž veřejnost konfrontovala s prohlášením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), jenž v lednu 2019 uvedl jako termín dokončení únor 2020. Podle zástupců Prahy sobě šlo o předpoklad při vypsání veřejné zakázky, jenže na základě výběru zhotovitele se realizace projektu musela posunout. „My bychom se zveřejněním termínu počkali právě až na výsledek výsledek veřejné zakázky,“ tvrdí hnutí.

Praha sobě ještě dodává, že v českém kontextu je stavba mostu v rácmi celého procesu – kam patří stavební zákon, zmíněný tendr i nutná změna územního plánu – ještě „velmi rychlá“.