Praha 11, na jejímž území se nachází největší české sídliště Jižní Město, například vlastní už pouze šest panelových domů.

Paneláky však nemusí řešit pouze na sídlištích. Dlouho slibovanou regeneraci panelových domů v současnosti chystají na Praze 3. Na stav souboru domů, který vznikl během nedokončeného plánu komunistického režimu asanovat celý Žižkov, si nájemníci dlouhodobě stěžují. Vedení radnice se proto rozhodlo jim ještě před plánovanou privatizací paneláků vyjít vstříc a v následujících letech vložit do oprav domů přes půl miliardy korun.

Opravené domy budou energeticky úspornější. „Ze statických důvodů opravy většinou nejsou nutné. Provádějí se hlavně z energetických důvodů, tedy kvůli snížení nákladů na vytápění," vysvětlila mluvčí trojky Iva Vojtková.

'Dárek' pro nájemníky bytů

Jako první chce vedení radnice Prahy 3 opravit patnáct panelových domů v Jeseniově a Ostromečské ulici. Dělníci u nich vymění okna a zateplí pláště, opraví také střechy, lodžie a dvory. Do opravy budov radnice investuje téměř dvě stě milionů korun bez daně z přidané hodnoty.

Podle místostarosty trojky Ivana Holečka se jedná o „dárek" pro nájemníky bytů; po opravě paneláků totiž radnice počítá s jejich privatizací, kterou nájemci dlouhodobě požadují. Po odprodeji bytů by nově vzniklá družstva na opravy těžko sháněla prostředky.

„Na jednu stranu je oprava určitě namístě, domy jsou v dost hrozném stavu. Nájemníkům ale už dochází trpělivost ohledně privatizace, která se řeší prakticky od devadesátých let. Podle původního plánu se měly byty privatizovat už příští rok, teď se to zas odložilo na 2018," uvedl jeden z nájemců z Roháčovy ulice. Současná situace navíc podle něj není novinkou, o opravách se také hovoří už dlouho.

Citlivě provedené opravy

Nyní to však vypadá, že je radnice odhodlaná domy skutečně opravit. Pro tuto i další fáze oprav paneláků má k dispozici architektonické studie a už od roku 2013 probíhají projekční práce. Cílem podle mluvčí městské části Ivy Vojtkové je, aby byly opravy provedeny citlivě a domy se nezměnily v „omalovánky", které můžeme vidět na pražských sídlištích.

Návrh i tak počítá s využitím barevných prvků na fasádách domů. „Z architektonického hlediska je nutné pokusit se zvládnout novou jinou vizáž domů, kdy v důsledku obložení a sjednocení fasád zmizí typické spáry mezi panely a domy tudíž získají úplně jinou tektoniku. Získají také nové barvy, u kterých je potřeba zvolit a ohlídat přiměřenost a vzájemný soulad, aby nevznikly nevkusné ‚omalovánky'," vysvětlila Vojtková. Doplnila, že co se týče statiky, jsou domy i přes jejich stáří v přijatelném stavu.

Po první fázi oprav by podle Vojtkové mělo dojít k opravám dalších domů. „Dále jsou k opravám a zateplování připravovány panelové domy v Roháčově ulici, v Sabinově ulici, v Táboritské a Ondříčkově ulici, sdělila.

Sídliště už paneláky rozprodala

Na Žižkově mají před privatizací paneláků, ve většině městských částí však už k odprodejům bytů došlo. A to platí i pro čtvrti, kterých se téma panelových domů týká nejvíce - řeč je přirozeně o sídlištích. Na většině z nich docházelo k opravám paneláků průběžně od devadesátých let, ale stejně tak postupovala i privatizace. Výsledkem je, že městské části, na jejichž území se nachází velká sídliště, už často vlastní jen několik málo bytových domů.

To je případ největšího sídliště v Praze, Jižního Města. „Praha 11 má v současné době po několika vlnách privatizace ve svěřené správě šest čísel popisných bytových panelových domů," uvedl mluvčí jedenáctky Miroslav Dvořák.

Pro ilustraci, Praha 11 má necelých osmdesát tisíc obyvatel, z nichž většina žije právě na sídlištích. Velká část Jižního Města nicméně už revitalizacemi prošla. „Nejstarší regenerace byly provedeny před zhruba deseti až patnácti lety a v současnosti nevykazují žádné závažnější vady," doplnil Dvořák.

Vlastní pouze jednotlivé byty

Podobně jsou na tom i další sídliště, například Jihozápadní Město, které zahrnuje Nové Butovice, Lužiny, Stodůlky a Velkou Ohradu. I tam loni privatizace skončila a městská část si ve vlastnictví žádné paneláky neponechala. „Praha 13 vlastní jenom jednotlivé byty, které nájemci v rámci privatizace nekoupili. Je to přibližně osmdesát pět bytů a navíc ubytovna pro nouzové ubytování ve Stodůlkách," uvedl mluvčí městské části Samuel Truschka.

Na devítce zase privatizace všech bytů ve vlastnictví městské části teprve probíhá. Podle mluvčího deváté městské části Jiřího Houdka už další investice do oprav radnice neplánuje a paneláky například na Proseku jdou do prodeje v současném stavu.

Pro bytová družstva může znamenat regenerace domu obrovskou investici. „Komplexní regenerace domu vyjde na tři sta tisíc korun na bytovou jednotku a prodlouží reálně jeho životnost o třicet let," uvedl prezident Centra regenerace panelových domů Tomáš Fendrych. Jednotlivé paneláky se podle něj mezi sebou příliš neliší a jejich konstrukce je v podstatě totožná. Při pravidelné údržbě může podle Fendrycha dům vydržet desítky a desítky let.

S tím souhlasí i architekt Adam Gebrian. „Myslím si, že nosná konstrukce bude mít při dobré údržbě trvanlivost pár století. Vše ostatní se bude vyměňovat. Ale nosná konstrukce u domů s mnoha podlažími není zadarmo, a tak si myslím, že se rekonstrukce určitě vyplatí," míní.

Špatná celková atmosféra lokalit

Spíše než technický stav pražských sídlišť je podle architektů problémem jejich izolovanost, nedostatečné využití veřejných prostranství či to, že pro mnoho obyvatel jsou jen „noclehárnami".

„Do zlepšování vlastností samotných domů a bytů se v poslední době značně investovalo, tudíž tam je situace poměrně dobrá. Naopak v otázce kvality veřejných prostranství a celkové atmosféry lokalit je hodně co dohánět," tvrdí architekt a urbanista Filip Tittl, který se podílí na výzkumném projektu Sídliště, jak dál?

I když tak doba velkých veřejných investic do panelových domů zřejmě skončila, politici se podle Tittla mohou zaměřit na prostranství mezi domy, která by měla tvořit přirozený prostor pro setkávání lidí.