O návrhu bude v nejbližší době rozhodovat vláda. „Status národní kulturní památky je to nejprestižnější, čeho se dá v této oblasti dosáhnout,“ říká Zdeňka Kalová, mluvčí ústředního pracoviště Národního památkového ústavu.

Prestiž a současně důsledná ochrana

Kromě prestiže ale taková památka podléhá vysokému stupni ochrany, takže je prakticky minimální šance, že by ji mohl někdo znehodnotit třeba „divokou“ přestavbou. K jakémukoli zásahu se totiž musí vyjádřit experti. „Dá se to třeba přirovnat ke Karlovu mostu,“ dodává Kalová.

Zmiňované památky jsou skutečně výjimečné stavby. Například první jmenovaná – dům U Černé Matky Boží je nejskvělejší příklad kubistické architektury v Praze a dalo by se říci, že i ve světě. Pětipatrový dům na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice byl postaven podle návrhu slavného kubistického architekta a návrháře Josefa Gočára na začátku dvacátého století.

„Jedinečná je především dispozice domu,“ říká odborník na kubismus a ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta. „Kubistické domy byly často stavěny na klasické dispozici a kubistická byla jen fasáda. U tohoto domu je to jinak. Vezměte si třeba pojetí schodiště a dalších prvků, jak v exteriéru, tak v interiéru,“ upřesňuje.

Navíc Česko je v otázce kubismu téměř až fenoménem. Nikde jinde není tolik kubistických staveb, jako právě zde. „Je dobře, že dům U Černé Matky Boží se dostane do portfolia národních kulturních památek,“ poznamenal Dan Merta.

Podobně jsou na tom i další navržené památky. Třeba zmiňovaná čistírna odpadních vod v Praze 6­Bubenči v Papírenské ulici, kde nyní sídlí Ekotechnické muzeum, je rovněž unikátní stavbou.

Industriální krása

Jedná se o poslední dochovaný objekt z první generace čistíren odpadních vod na světě. Ta bubenečská pochází z počátku dvacátého století a na jejím vzniku se podílel anglický projektant William Lindley.

Kanalizační čistírna oslavila v roce 2003 sté výročí. Byla postavena za pouhých pět let a její provoz byl zahájen v roce 1906. Velmi zachovalá stavba čistírny je dodnes obdivována a považována za unikát industriální architektury.

Nepřehlédnutelný chrám

Nikoho zřejmě nebude třeba přesvědčovat o výjimečnosti kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech od Josipa Plečnika (1872–1957), který byl také architektem Pražského hradu. Monumentální svébytné sakrální stavbě dominuje 42 metrů vysoká věž se zavěšenými zvony.

Pokud se k návrhu na rozšíření seznamu národních kulturních památek postaví kabinet Jana Fischera kladně, zmiňované tři pražské stavby se budou moci novou hodností pyšnit zhruba od poloviny příštího roku.