Zanedlouho začne silně pršet, ale jak se zdá, muže ani zhoršené klimatické podmínky od namáhavé práce neodradí.

Tak probíhal již čtvrtý transport vzácných koní Převalského do Mongolska, který naplánovala pražská zoologická zahrada na první den v červenci. Letošní převoz zvířat, opět do národního parku Gobi B, provázela však nečekaná komplikace. Z původně plánovaných čtyř klisen nastoupily na palubu letadla nakonec pouze tři, jedna klisna si doslova vydupala, že zůstane.

„Může se jevit, že je to něco, co se opakuje. Ono to ale nikdy není úplně stejné, vždycky se může vynořit nějaká komplikace. Letos jsme potřebovali vyměnit jednu z klisen, bohužel jsme to nezvládli, protože náhradnice už byly příliš nervózní, než aby je bylo možné naložit, a ty ostatní se přehřívaly v autě, kde byly připravené," vysvětlil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek na letišti v pražských Kbelích, odkud včera koně armádním letounem CASA odletěli.

Na cestě do divočiny…

Klisny teď čeká sedmnáctihodinová náročná přeprava ve speciálně upravených transportních boxech s dvěma přestávkami. „Doufejme, že to byl poslední větší problém, který nás na cestě potkal," dodal ředitel pražské zoo.

První převoz koní do mongolské rezervace Khomiin Tal zrealizovala pražská zoo ve spolupráci s Armádou ČR v roce 2011. Zatím bylo do divočiny na místo svého původního výskytu navráceno 12 divokých koní Převalského. Velitel 24. základny dopravního letectva Praha Kbely David Klement připomněl, že zatím všechny transporty dopadly úspěšně. „Vezli jsme tam dvanáct koní, dvanáct koní jsme tam dovezli a dvanáct se jich uchytilo. Doufám, že v polovině července budeme moci říci, že máme skóre 16:0," uvedl.

Do letadla kromě tří boxů s koňmi nastoupí osm osob a posádka. Dohromady se bude jednat o tři tuny nákladu. „My ze zoo Praha letíme v obdobné sestavě jako v minulých letech. Spolu s Janem Markem, jako chovatelem a Romanem Vodičkou, coby veterinářem, bude tentokrát na palubě také Lenka Kardová, která se o koně stará v Dolním Dobřejově, poté, co je tam dopravíme z jiných zoologických zahrad," vysvětlil Miroslav Bobek.

Na nový domov v mongolském národním parku Tachin Tal v poušti Gobi B si budou zvykat čtyřleté klisny Gretel a Bayan a tříletá Ulla. Každá z nich v minulosti už nějaký náročnější transport prodělala, ani jedna totiž nepochází původně z Prahy. Například Bryan se narodila v dánské zoo a do Prahy přišla loni z německého Karlsruhe, kde původně čekala na transport do Austrálie. Gretel, která se narodila v Belgii, se v Mongolsku možná potká se svou sestrou Gretou, která tam byla přepravena před dvěma lety.

V Mongolsku čeká všechny klisny ještě poměrně náročný transport. „Poté, co letadlo přistane na nezpevněné ploše v Bulgan Sumu, budou muset projít vykládkou a odbavením a pak přečkat další asi sedmihodinovou cesta do Gobi B," vysvětlil Miroslav Bobek.

Harém mezi pražskými klisnami

Ještě před tím, než budou zvířata v Mongolsku vypuštěna do volné přírody, odžijí nějakou dobu v aklimatizačních ohradách s přístřeškem, kde by podle Bobka měly dostávat v první dny dokonce seno z Prahy, aby měly možnost si zvyknout na odlišné podmínky postupně.

V aklimatizačních ohradách by koně měly prožít první zimu a vypuštěny by měly být až na jaře. „Pravidelně se nám stávalo, že ke klisnám přiskočil šedý hřebec a vytvořil si tam harém. Pak musely být klisny vypuštěny ven. Jiné jsou tedy předpoklady a jiná realita," říká Bobek. Celý transport bude podle něj úspěšný v okamžiku, až koně vyběhnou z beden, skloní hlavu a začnou žrát trávu v zemi svých předků.

Kůň Převalského - poslední divoký kůň Ve volné přírodě byl vyhuben na přelomu 60. a 70. let minulého století. Přežil pouze v záložních chovech v lidské péči. Zásluhu na jeho zachování si může připsat také Zoo Praha. Ta ostatně od roku 1959 vede i celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu.

Od začátku 90. let probíhala - zejména v režii nizozemských, německých a švýcarských organizací - reintrodukce koní Převalského do Mongolska. Zoo Praha se do ní v letech 1998 a 2000 zapojila předáním čtyř koní, kteří byli v rámci zahraničních projektů dopraveni do oblastí Tachin Tal a Hustain Nuru. Přestože potřeba koní v Mongolsku neklesala, mezinárodní transporty po letech ustaly.

V roce 2011 učinila pražská zoo další z významných kroků na záchranu koní Převalského, když s Armádou ČR zrealizovala první novodobý transport do rezervace Khomiin Tal. Od té doby převáží každý rok vždy čtyři převaláky do národního parku Tachin Tal v pošti Gobi B a posiluje tak novými jedinci tamní stáda.

Chovatelka Lenka Kardová v rozhovoru pro Deník: 
Vymýšlím finty, jak koně do boxu dostat

Chovatelka Lenka Kardová se stará o koně v aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově u Benešova už 21 let. Zásadním způsobem se každoročně podílí s pracovníky pražské zoo také na nakládce koní Převalského do letadla. Letos poprvé se se zvířaty vypravila přímo do Mongolska.

close Do Mongolska odletěly tři klisny koně Převalského. zoom_in Co konkrétně obnáší vaše práce?

Pečuji o koně. To vyžaduje jak běžnou péči o koně, jako úklid nebo krmení, ale také dávání je do kondice. K nám do Dolního Dobřejova se často koně dostávají v ne úplně ideálním stavu. Na nás je, abychom je zařadili do skupiny a naučili je to, čeho jsou schopní i ostatní koně.

Říkáte, že se k vám dostávají v ne úplně ideálním stavu. Kdo je na vině?

Občas se stává, že přijde slabší nebo takový, který má charakterové vady. Příčinou je člověk nebo prostředí. Když zvíře vyrůstá v přirozených podmínkách na velkých plochách a ve stádech, tak k tomu nedochází. V momentě, kdy je zvíře v malých skupinách nebo v malém prostoru, tak se to na něm přirozeně odrazí.

Co vyžadují přípravy na transport do Mongolska?

Učíme koně se oddělovat, proto je zavíráme na dvorky. Musíme to ale dělat pro ně příjemnou cestou, aby tam chodili rádi. Jakmile se do nich sáhne většinou když se dělají odběry nebo chodí na veterinu tak se zvíře cítí zrazené a už ho do boxu těžko dostanu. Pak je na mně, abych vymyslela nové finty a nové způsoby, jak ho přesvědčit.

Kolik hodin dohromady stráví v přepravních boxech?

Je to asi sedmnáct hodin letu a dalších sedm hodin přepravní jízdy.

Dáváte koním před cestou nějaké uklidňující prostředky?

Ano, bez toho se to neobejde, ale to je práce veterináře.

Jsou koně pak schopni bezproblémově přežít v úplně cizím prostředí a v nových podmínkách?

Na takové podmínky jsou stavěny. Pokud mají dostatek krmení, tak musí být schopni přežít. Nachází se ale v oblastech, kde by měli mít krmení zajištěné přirozeně, nebo když je tvrdá zima, tak jsou dokrmovány uměle.

Dostáváte zpětnou vazbu, co se s koňmi děje, poté, co je tam dopravíte?

Ano, nedávno jsme na fotkách viděli koně, které jsme tam odeslali minulý rok a vypadali úplně luxusně.