„Chtěli jsme získat další podněty a informace, na jejichž základě můžeme podpořit rodinné pečující," uvedla k důvodům rozsáhlého průzkumu zástupkyně starosty Vladimíra Ludková.

A co tedy z výsledků vyplynulo?

- 65 % seniorů má problémy pohybového ústrojí, 32 % srdeční onemocnění, 28 % trpí artrózou a 27 % poruchou paměti (možnost uvést více možností),
- trvalý dohled vyžadují dva z pěti seniorů,
- nejvíce jsou lidé závislí na péči o domácnost. S odstupem následuje především mobilita, péče o zdraví a tělesná hygiena,
- dva z pěti respondentů žiji se svým blízkým, o kterého pečují, ve společné domácnosti. Téměř šest z deseti pečujících za svým blízkým dojíždí, průměrná doba dojížďky / docházky činí 34 min.,
- polovina pečujících vnímá jako největší problém časové problémy a psychickou únavu spojenou s péčí o svého blízkého. Téměř dva z pěti pečujících trápí nutnost „stále přítomnosti", bez možnost vzdálit se, vycestovat, vzít si dovolenou. Pro třetinu respondentů je péče fyzicky náročná. Téměř třetina pečujících má obavy o budoucnost, čtvrtina pociťuje strach a napětí. Téměř čtvrtina si dělá hlavu s financemi.
- v průměru se dotázaní starají o svého blízkého bezmála šest let,
- v průměru respondenti věnují péči o svého blízkého 34 hodin týdně, což je cca 5 hodin denně,
- naprostá většina dotázaných poskytuje pomoc v domácnosti, dvě třetiny provádějí ošetřovatelské práce a dvě třetiny zajišťují „společenskou" péči (odvoz k lékaři, vyřizování agend…)
- mezi pomoc, kterou by pečující uvítali, patří z 30 % možnost urgentního umístění do vhodného zařízení a občasná pomoc s péčí, necelá čtvrtina pečujících by uvítala zlepšení finanční situace, aby mohli peníze investovat do pomoci sociálních služeb. Téměř 20 % pečujících naopak uvádí, že péči zvládají sami.
- mezi služby, o něž by pečující měli zájem, patří z 44 % dopravní služby, z 37 % zapůjčení kompenzačních pomůcek a z 36 % pomoc fyzioterapeuta. Čtvrtina dotázaných by uvítala více informací o zdravotních a sociálních službách

Míra využívání pečovatelské služby se oproti poslednímu průzkumu z roku 2005 lehce změnila – zatímco tehdy lidé spoléhali z 51 % na pomoc rodinných příslušníků a na pomoc pečovatelské služby jen z 42 %, nyní je poměr 42 % a 55 %.

Konkrétní čísla se příliš nelišila od celonárodní statistiky. Zcela bez překvapení ale průzkum nezůstal.

„Pokud mě něco překvapilo, tak nízká míra využívání služby tísňové volání, kterou nabízí ŽIVOT 90," sdělila k průzkumu místostarostka. Tísňové volání prý využívá jen 6 % pacientů.