Třetí povodňový stupeň je nejvyšším stupněm povodňové aktivity. Nastane v případě, kdy protéká Vltavou v pražské Chuchli 1500 metrů krychlových vody za sekundu, což je zhruba desetinásobek normálního průtoku. Při povodních v roce 2002 protékalo Vltavou přes 5000 metrů krychlových za sekundu.
Čtěte také: SPECIÁL: 10 let od povodní
Pražské metro, které před deseti lety zasáhla ničivá povodeň, před velkou vodou chrání kromě zábran a hrazení na povrchu také tlakové uzávěry v tunelech a chodbách, těsnění kabelových průchodek či čerpací stanice ve stanicích.
Nejohroženějším úsekem pražského metra je podle Kysilka část trasy B v Karlíně, která je nízko položená. „Abychom připravili stanici metra Křižíkova na povodeň, znamená to pro nás uzavřít asi tak 30 různých zařízení, prvků, vrat, šoupat a tak dál. Je tady řádově asi 500 tlakových průchodek, které souvisí s protipovodňovou ochranou," řekl novinářům.
Podle Kysilka se protipovodňová opatření v metru uzavírají postupně. Při druhém povodňovém stupni se zkontrolují všechna protipovodňová zařízení, čerpací stanice či těsnění průchodek. „V určité fázi se začnou budovat hradítka na povrchu, v další fázi se ukončuje provoz metra, pak teprve můžeme uzavírat prvky v podzemí. V každé stanici je to trochu jinak podle nadmořské výšky stanice," popsal Kysilko.
Co přesně se při jakém ohrožení dělá a také, kudy mají zaměstnanci metro opustit, stanovuje podle Kysilka přesný povodňový plán. Dopravní podnik hlavního města Prahy jej má zpracovaný pro jednotlivé stanice i pracovní úseky.
Ve podobném rozsahu jako nyní existovala podle Kysilka protipovodňová ochrana metra už před deseti lety. Při katastrofálních povodních ale některé prvky neobstály, k šíření vody v tunelech metra přispěly například netěsnící průchodky kabelů. Současné těsnění průchodek by podle Kysilka mělo vydržet tlak až šest atmosfér. „Takových průchodek je na metru asi 12.000. Každá má své vlastní číslo, vlastní certifikát, o každé víme, kdo ji těsnil, kdo ji kontroloval, abychom v případě porušení věděli, kde se stala chyba," uvedl Kysilko.
Čtěte také: Pražské metro trénuje na povodně každý měsíc
Zabránit šíření vody v tunelu mají především obrovská vrata, která jsou téměř mezi každými dvěma stanicemi. Utěsnit je podle Kysilka nutné především místo kolem kolejnic. Při povodních se právě tímto místem valila voda, na náměstí Republiky se totiž utrhl betonový blok mezi vraty a kolejnicemi. Stanice je možné uzavřít také dole pod eskalátory, kde jsou další výsuvná vrata.
Tento systém, který má podle Kysilka asi 37 z 57 stanic pražského metra, byl původně projektován jako ochranný kryt v době válečného ohrožení. Statisíce lidí by se pak mohli ukrýt ve stanicích a tunelech metra. U nových stanic už se tento ochranný systém nebuduje.
Povodeň v roce 2002 zaplavila 18 z tehdejších 51 stanic pražského metra a 19,6 kilometru tunelů, což bylo asi 39 procent z tehdejší celkové délky. Poškozeno bylo 107 ramen eskalátorů a 23 výtahů. Celkem se muselo z podzemí vyčerpat 1,2 milionu metrů krychlových vody. Ve stanici Florenc zůstaly „utopené" dvě soupravy metra, které tam byly odstaveny bez cestujících, připraveny k rannímu výjezdu.
Povodeň způsobila v pražské MHD škody ve výši sedm miliard korun, jejich odstraňování trvalo osm měsíců.
