Na Karlovo náměstí právě přijíždí zbrusu nová tramvaj 15T ForCity. Má za úkol doplnit tvář hlavního města pro třetí tisíciletí.

Jenže už o minutu později přijíždí na to samé místo tramvaj T3. A hned se hodně rychle vracíme zpět až před rok 1989. Je to tak, v mnoha ohledech zůstala městská hromadná doprava v Praze dvacet let od sametové revoluce úplně stejná.

Prostorné, ale bariérové

Jenže právě u tramvají to Pražanům příliš nevadí a staré T3 jsou stále nejoblíbenějším typem tramvají. „Není se čemu divit, jsou tak prostorné, že i když se zdá tramvaj plná k prasknutí, vždycky se ještě někdo dovnitř vejde. A navíc je v tom i trochu nostalgie,“ říká Martin Řehák z Prahy 8.

POMOZTE NÁM popsat změny, kterými prošla pražská hromadná doprava. Pamatujete návaly ve špičce, kdy měl cestující jen pramalou šanci dostat se do vozu?Je to dnes vlastně lepší? Projeli jste se nově otevřeným metrem? Vzpomínáte na procvakané lístky?

Máteve svém archivu fotografie k tomuto tématu, znáte nějakou historku, která by ilustrovala tehdější poměry?

POŠLETE JE do redakce Pražské deníku. Ty zdařilé zařadíme k tématu, ty nejlepší vyhrají hodnotné ceny.

Své příspěvky posílejte na adresu michal.kryl@denik.cz. Děkujeme.

V následujících letech ale budou tyto vozy rychle mizet. Největší vadou je to, že jsou bariérové, a takové už by dnes ve městě neměly jezdit vůbec.

Z Moskevské se stal Anděl

Podobné to ještě letos bylo i u vozů metra, když na trase B donedávna jezdily staré vozy typu 81 – 71. V tomto ohledu byl letošní rok přelomový, jejich provoz byl před několika měsíci ukončen.

VIDEO: V metru končí Československo-sovětská spolupráce. Po 31 letech

Právě metro ale po roce 1989 prodělalo několik zásadních změn. Tou první byla změna hned 14 názvů stanic. Po pádu komunismu bylo pro magistrát nepřípustné, aby se některé stanice nadále honosily názvy jako Leninova, Gottwaldova, Švermova či Moskevská. Už v roce 1990 je tak nahradily názvy nové, a to Dejvická, Vyšehrad, Jinonice a Anděl.

Změny názvů stanic metra v r. 1990

Původní název – nový název

Budovatelů – Chodov
Družby – Opatov
Dukelská – Nové Butovice
Fučíkova – Nádraží Holešovice
Gottwaldova – Vyšehrad
Hakenova – Invalidovna
Kosmonautů – Háje
Leninova – Dejvická
Mládežnická – Pankrác
Moskevská – Anděl
Primátora Vacka – Roztyly
Sokolovská – Florenc
Švermova – Jinonice
Zápotockého – Českomoravská

Zdroj: pražský DP

Metro se rozrostlo

V metru nastaly i další velké změny. Před dvaceti lety třeba nebylo možné dojet do Depa Hostivař. Či na trase B dál než na Florenc. V provozu bylo v roce 1989 celkem 36 stanic.

Nejvýznamnější událostí brzy po revoluci, hned v roce 1990, bylo zahájení provozu v úseku Florenc – Českomoravská. „Síť metra se tehdy rozrostla o více než 4,5 kilometru a čtyři stanice. První zkušební jízda se uskutečnila 29. října,“ píše ve své knize 30 let pražského metra Pavel Fojtík.

V roce 1991 byla oficiálně zahájena stavba dalšího úseku na trase B směrem na Černý Most. Se zahájením provozu se počítalo v roce 1996. Brzy se však projevily potíže s financováním a uvažovalo se o ukončení trasy už v Hloubětíně. Výstavba se asi o dva roky opozdila.

Před dvaceti lety měly opět vyjet trolejbusy

V Praze v minulosti jezdily kromě metra, autobusů a tramvají i trolejbusy. Cestující je používali v letech 1936 až 1972. Málokdo dnes ví, že těsně po sametové revoluci měl být tento druh dopravy v metropoli opět zaveden.

Úvahy o opětovném zprovoznění trolejbusů se objevily již v roce 1979, další studie byla vypracována v roce 1981 pro sídliště Barrandov. Největšího rozpracování se ale dočkaly projekty z přelomu 80. a 90. let.

Severním městem

V tomto období se počítalo se sítí v Severním Městě, jejíž studii vypracoval Metroprojekt v květnu 1989. V roce 1990 bylo počítáno s výstavbou celé sítě najednou, nakonec ale město rozhodlo rozdělit stavbu na dvě etapy. V té první měly být zprovozněny tratě na východě Severního Města v úsecích Českomoravská – Lovosická a Palmovka – Letňany – Čakovice, Avia. Jejich výstavba měla probíhat v letech 1993 až 1995.

Na tratích mělo být v provozu pět a později šest linek, ve stavu mělo být 16 sólo a 38 článkových trolejbusů. Vozovna byla plánována severně od autobusových garáží Klíčov. Během roku 1992 ale byly veškeré přípravy zastaveny.

Další pokusy

Na konci roku 1990 byly zahájeny první kroky k realizaci tratí v oblasti Prahy 5 – Smíchova, Košíř, Jinonic a také Strahova spojeného tratí s Karlovým náměstím.

Jako první měla být postavena trať Anděl – Malvazinky – Jinonice. V roce 1991 nabylo právní moci územní rozhodnutí Prahy 5 o výstavbě první tratě, měnírny a vozovny. Jenže už koncem téhož roku byly přípravné práce zastaveny. Na konci roku 1990 se objevily také plány na trolejbusovou trať Skalka – Horní Měcholupy – Petrovice. V roce 1992 ale byly přípravy zrušeny.

I dnes se ještě občas mezi lidmi, kteří se dopravou zabývají, objeví nápady na znovuobnovení trolejbusové dopravy. Faktem ale je, že je to v současné době velmi nereálné a dopravní podnik ani město o zavedení neuvažují.

Zdroj: www.cs.wikipedia.org