Tramvajový provoz z horní části „Václaváku“ zmizel v polovině prosince 1980. Loni v lednu městská rada schválila projekt, jehož cílem je návrat tramvají po více než čtyřiceti letech. V říjnu magistrát představil novou studii revitalizace Václavského náměstí, která nově počítá, že tramvaje pojedou po obou stranách a nikoliv středem, jak se dříve plánovalo.

Primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha sobě) už dříve nastínil harmonogram: „Očekávám, že na konci roku 2021 bychom mohli mít všechna potřebná povolení. Na začátku roku 2022 bychom mohli začít stavět a na přelomu let 2022 a 2023 by mohlo být hotovo.“

Jenže teď mohl trochu znejistět podobně jako samotný primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Zástupce dvou koaličních subjektů totiž znepokojuje situace na radnici centrální městské části. Uskupení My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL, nestraníci) v čele s místostarostou Petrem Hejmou totiž před Vánoci vypovědělo koaliční smlouvu s hnutím Praha 1 sobě, Piráty a Zelenými.

Na lednovém mimořádném zasedání se tudíž mohou vládnoucí síly přeskupit. Případná koalice My, co tady žijeme a dosud opoziční ODS, TOP 09 a ANO, které vládly v minulém volebním období, by měla v pětadvacetičlenném zastupitelstvu většinu o jeden hlas. Primátor Hřib mluvil v souvislosti s politickou situací v Praze 1 o „návratu mafiánských praktik“.

Devadesátková lobbistická demokracie

„Čelíme hrozbě, že budu z funkce starosty odvolán a že se k moci vrátí zástupci starých pořádků,“ prohlásil v sugestivním novoročním projevu Pavel Čižinský (Praha 1 sobě) s tím, že sousloví „staré pořádky“ použil několikrát. „V současné situaci na Praze 1 se nerozhoduje o funkcích, ale o tom, jakou dostane jednička šanci na budoucnost. Jestli bude Václavské náměstí s rampami a volným průjezdem aut, anebo s pěší zónou a tramvajemi,“ dodala oficiální facebooková stránka regionální pobočky politického hnutí, které vede Jan Čižinský, bratr starosty Prahy 1.

Pavla Čižinského podpořili občané v čele s režisérem Filipem Remundou sdružení ve spolku Praha 1 proti korupci. Rezidenti historického centra sepsali prohlášení: „Věříme, že koalice má šanci dále otvírat úřad veřejnosti a pomoci vrátit veřejný prostor lidem, kteří na Praze 1 skutečně bydlí. Praha 1 se musí vymanit z 'devadesátkové lobbistické demokracie' a jít vstříc hodnotám 21. století a zařadit se tak po bok vyspělých evropských městských částí.“

Hospořádské noviny uvedly, že zástupci TOP 09 a ODS návrat tramvají na Václavské náměstí odmítali a podle předsedkyně občanských demokratů v Praze 1 a magistrátní zastupitelky Jaroslavy Janderové tento postoj trvá. „Vysvětluje to tím, že by kvůli stavbě trati byl celý prostor dlouho rozkopán. A navíc by podle ní hrozilo, že práce ovlivní plynulost spojů, které jezdí skrz střed náměstí,“ napsaly HN o Janderové. ODS by v případě změn na radnici mohla mít znovu na starosti dopravu.

Praha 1 nebude antagonistou proti hlavnímu městu

„Projekt je už Prahou 1 odsouhlasený. Bojím se, aby se investovaná energie a čas nevytratily,“ citoval deník náměstka Scheinherra. Ale Hejma, který by se mohl stát novým starostou, tvrdí: „Neexistuje, aby se stalo jako v minulosti, že Praha 1 bude antagonistou proti hlavnímu městu.“ Bývalý starosta Prahy 1 (za ODS) je totiž členem STAN, které je součástí magistrátní koalice. S kolegy chce proto všechny plány diskutovat.

Ať dopadne napjatá politická situace jakkoliv, další komplikaci návratu tramvajových kolejí pod „koně“ stejně nevyřeší. Strop metra ve stanici Muzeum není podle předběžného stanoviska statiků Kloknerova ústavu ČVUT dostatečně silný. Zátěž v podobě hustého tramvajového provozu by neunesl.

„Průzkumné práce stávajícího stavu stropní desky stanice metra Muzeum již Kloknerův ústav dokončil a je k dispozici dostatek informací pro další přípravu. Z předběžného stanoviska statika vyplývá, že výstavba tramvajové trati je možná za předpokladu stavební úpravy - zesílení - stropních desek,” řekla deníku E15 mluvčí pražského dopravního podniku (DPP) Aneta Řehková.

Situace je řešitelná, tvrdí DPP

Podle deníku E15 bude možné vypočítat přesné zatížení stropních desek metra až poté, co bude znám přesný směr a výška kolejí. Určení přesné polohy ovlivňuje více faktorů, jedním z nich je třeba plynulé napojení na inženýrské sítě. Metroprojekt by měl projektové práce na zhruba půlkilometrové trati dokončit v polovině roku 2020. „Situace je řešitelná,“ ujistila mluvčí DPP.

Vybudování 600 metrů dlouhé trati mělo stát podle odhadů dopravního podniku 262 milionů korun. Dalších jedenáct milionů DPP zaplatil Metroprojektu za projekční práce a na kolik vyjde zmíněné zesílení stropních desek ve stanici metra, zatím není jasné. Každopádně pokud Hřib a spol. návrat tramvají na Václavské náměstí nakonec prosadí, magistrátní pokladnu tato akce vyjde draho.