Velká tramvajová revoluce: méně linek, častější spoje?

Jen opatrně se ovšem hovoří o jakémkoliv rušení přebytečných nebo duplicitních spojů. Proveditelných dílčích návrhů jsou řádově desítky. Jenže Ropid zřejmě zamýšlí předložit něco dosud zcela bezprecedentního. Zásadní redukci počtu tramvajových linek. Mluví se až o polovině z nich.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tento plán, který je zatím jen jednou ze tří variant možných změn, jde proti vůli většiny cestujících i pražských radnic. Ze všech stran zaznívá zásadní apel hlavně nikterak neomezujte tramvajovou dopravu.

Šéf Ropidu Petr Tomčík ujistil, že přechod na systém takzvaných „páteřních tramvajových linek" by měl zcela opačný efekt. „Znamenalo by to, že na každé zastávce by každé dvě či čtyři minuty něco přijelo," řekl.

Na místo současných šestadvaceti většinou běžných by od 1. července letošního roku mohlo po Praze jezdit jen čtrnáct „páteřních tramvajových linek." Při zachování stejného množství vozů jako doposud. Cestující by si sice museli zvykat na přečíslování svých tramvají, o spoje samotné by tím nepřišli. Naopak.

Prodlevy v jízdním řádu

Pokud by hlavní město realizovalo jeden z plánů organizátora pražské MHD Ropidu, pak by údajně odpadly takzvané proklady. To jsou nyní celkem obvyklé situace, kdy na jednu zastávku v jeden čas přijede více tramvají naráz a posléze nastává v jízdním řádu prodleva, kdy žádná tramvaj delší dobu nejede.

Na tuto vpravdě revoluční variantu chystaných změn v MHD upozornil šéf Ropidu Petr Tomčík. Podle něj je jen jednou ze tří dosud zpracovaných a bude záležet na městských částech a na magistrátu, zda-li se k ní nakonec přikloní, či nikoliv.

„Přechod na takový model by v Praze jistou revoluci znamenal. V některých světových metropolích už úspěšně funguje," poznamenal ředitel. Dodal, že by šlo o posun směrem k větší efektivitě a zlepšení plynulosti cestování hromadnou dopravou bez výrazného navýšení finančních nákladů.

Zkušenosti už jsou k dispozici

K zavedení „páteřních, nebo též metropolitních tramvajových linek" Praha částečně sáhla už v létě 2012. Příkladem je tramvaj číslo 22, která spojuje hustě osídlené okrajové městské části jako Břevnov, Hostivař, Strašnice nebo Zahradní Město s centrem Prahy. Její výhodou je dle Ropidu přehlednost a kratší intervaly. Podobný efekt by prý přinesl komplexní celopražský systém.

„Kromě vyšší efektivity je cílem jednoduchost, přehlednost a menší počet linek, které by však měly kratší intervaly," nastínil už dříve mluvčí Ropidu Filip Drápal. Vzorem prý mohou být úspěšné optimalizace v Berlíně, Hamburku nebo Mnichově.

Páteřní tramvajové linky by prý oproti těm běžným měly mít intervaly zpravidla poloviční.

'Páteřní svazky' dvou linek

V této souvislosti je třeba zmínit i takzvané „páteřní svazky" dvou linek, které by jely společně v nejvytíženějším úseku a poté by se na okrajích města rozdělily do větví s nižší poptávkou. I toto opatření bylo již promyšleno v roce 2012.

Zda-li se zavedení, respektive rozšíření „páteřních linek výrazněji dotkne i autobusové dopravy v podobě „metrobusů", zatím není jasné. Také by se však měly vyznačovat kratšími intervaly, atraktivně volenou trasou a hlavně celodenním provozem.

„Pracujeme se třemi návrhy změn, které do konce února předložíme magistrátu a městským částem. Chceme, aby změny nestály žádné peníze," zdůraznil Tomčík a ujistil cestující, že ani v jedné variantě nedojde k tomu, že by z ulic mizely tramvaje.