V neděli tomu bude přesně 130 let, co má Praha elektrické tramvaje a petřínskou lanovku. Ve Střešovickém muzeu MHD a na dalších místech po metropoli již probíhají speciální komentované prohlídky spojené se začátky provozu tramvají v hlavním městě.

Jejich vyvrcholením bude speciální průvod 13 historických a současných tramvají z Královky na Letenské náměstí, jeho dominantou bude obousměrný vůz od Ringhoffera a Křižíka z roku 1901, který oslaví své 120 výročí od uvedení do provozu.

Zápůjčka z Plzně

Technickou památku si pražský dopravní podnik zapůjčil od plzeňského, do střešovické vozovny ji včera přivezl z Plzně kamion.

„Je to původně plzeňský vůz, nabídla se nám příležitost půjčit tento klenot Praze k výročí, navíc v Plzni rekonstruujeme vozovnu. Křižík vůz naprojektoval tak, že může jezdit v Plzni a Praze i za dnešních podmínek, například v Brně a Ostravě by ale nemohl, tam mají totiž troleje opačnou polaritu,“ vysvětlil Jiří Trnka, technik Plzeňských městských dopravních podniků.

Exponát bude v muzeu ve Střešovicích vystaven až do září příštího roku.

Podle historika a publicisty Pavla Fojtíka je doslova zázrakem, že se stroj dožil dnešních časů. „Pochází z doby počátků elektrických drah v Plzni, které začínaly v červnu 1899. V Praze máme nejstarší vůz z roku 1909, řada z historických vozů se dochovala díky tomu, že sloužily jako pracovní vozy. Pražské výročí je ve skutečnosti celorepublikovým výročím,“ říká Fojtík.

Od Letné do Stromovky

Tramvaje na Křižíkově dráze vyrazily před 130 lety na den přesně v 9.20 od Letenského zámečku k tehdejší Královské oboře ku příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze, na které Křižík své stroje propagoval.

Jednalo se o vůbec první elektrickou dráhu v českých zemích. Do té doby v Praze funkci městské dopravy zajišťovala od roku 1875 pouze soukromá koněspřežná tramvaj.

Tehdejší trať začínala u dnešní restaurace Letenský zámeček, kde stála vozovna sloužící současně jako krytá čekárna a navazovala na nedalekou letenskou lanovou dráhu. Jednokolejná trať s vidlicovými výhybkami o délce 766 metrů vedla Oveneckou ulicí až ke vchodu do Královské obory.

Vzhledem k úspěchu propagační jízdy se po trati jezdilo i v následujících letech a byla prodloužena na 1,4 km. Zájem ovšem postupně upadl a provoz byl v celkovém výsledku ztrátový, vozy dojezdily 15. srpna 1900.

Všechny své čtyři vozy Křižík přestěhoval do Libně, kde od roku 1896 provozoval svůj další soukromý tramvajový dopravní podnik Elektrickou dráhu Praha Libeň Vysočany, se kterou slavil mimořádný úspěch.

Tratě elektrických drah zpočátku vznikaly odděleně v pražských předměstích, kromě Libně v Košířích, na Vinohradech a teprve v září 1897 i v tehdejší Praze. Do vybudování jednotné tramvajové sítě v pražské aglomeraci ale uběhlo ještě mnoho let.