Jak vás napadlo vytvořit naše hlavní město v kosmu?
Pro výstavu budoucnosti Futura Pragensis jsme kdysi připravili výstavku s ukázkou Prahy na Marsu. Nyní jsme si říkali, že by bylo super ukázat vizi Prahy na Měsíci, abychom byli schopni demonstrovat, kam až se může naše společnost rozvíjet. Začíná to být už konečně aktuální. Libuše předvídala, že sláva Prahy se bude dotýkat hvězd. Určitě by byla ráda, kdyby v její době fungoval Virtuplex v Horních Počernicích a mohla ji svým kolegům ukázat. Dnes, více než tisíc let po Libuši, se o tom můžeme bavit seriózně. Plánuje se přistání na Měsíci a vybudování měsíční orbitální stanice. Od dob mise Apollo se nám otevřel osmý kontinent, který je vzdálen pouhé dva až tři dny cesty.

Takže je to skutečně možné?
Historii dnes vidíme v přímém přenosu, každý měsíc jsou nové mise od firmy SpaceX, příští rok by mohly začít létat rakety Starship, s motory Raptor spalujícími kapalný metan a kyslík. Ty unesou více materiálu a umožní budovat větší struktury na Měsíci, a na to se všichni moc těšíme. Postupně bychom tam mohli budovat infrastrukturu pomocí robotů na jeho povrchu i na orbitu. My, abychom nezůstali pozadu, jsme připravili model Prahy, jak by jednou mohla vypadat. Budou v ní jezdit i česká auta, měsíční rover Luniaq, inspirovaný škodovkou. Bude tam Václavské náměstí, odpaliště a přistávací rampa je Žižkov se svou věží, na kterou se každé ráno díváme z okna, cesta mezi moduly je magistrála.

Před lety někteří vlastníci uzavřeli část Trojmezí. Nyní chce město jejich pozemky vykoupit.
Co s Trojmezím? Odpověď má dát studie i anketa veřejnosti

Ty jednotlivé budovy jsou všechny navržené k nějakému účelu?
Jsou to pospojované moduly, na kterých jsem už pracoval dříve. Vyvíjeli jsme například skleník pro polárníky v Antarktidě, testovali jsme komponenty na pěstování rostlin. Skleník dodnes zásobuje desetičlennou posádku čerstvou zeleninou. Je to super, ta mise byla už několikrát prodloužená. Navrhovali jsme i jeho vesmírnou verzi. Já jsem měl na starost vývoj jeho konstrukce, která by se do kosmu vezla složená a rozložila se až na místě. Podařilo se vyvinout systém s automatickým rozložením a s nafukováním membránové konstrukce. Podíleli jsme se i na projektech čištění vody. Z toho pak vyšla vize české základny v blízkosti jižního pólu Měsíce.

Co vás k navrhování staveb v kosmu přivedlo?
Po tom, co jsem dokončil školu, jsem si říkal, co bych chtěl dělat. Stavění ve vesmíru a v kosmu je jedna z největších výzev, kterou jako lidstvo máme. Tak jsem se vrhl na studium vesmírné architektury a začal jsem navrhovat věci ve vesmíru, dostal jsem se k NASA v Kalifornii a Evropské kosmické agentuře a podobně. Jako šéfdesignér britsko-švýcarské firmy ESTEE jsem se podílel na simulacích vesmírné základny, která měla uzavřený ekosystém, recykloval se tam vzduch a voda pomocí rostlin. Navrhovali jsme různé moduly, jak by mohly vypadat měsíční základny, zahrnovaly by nejenom moduly, ale i různé systémy, co se týče robotiky, satelitů a podobně. Pomáhal jsem i se simulací vesmírné základny v arizonské poušti. Připravovali jsme stanici s uzavřeným ekosystémem, kde se dá všechno recyklovat, dělali jsme systémy na udržení života.

Kdy by taková základna mohla na Měsíci být?
Odhaduji, že to bude trvat dvacet až třicet let. Je to ale dobré se o tom bavit už teď. Kdybychom se o tom nebavili, tak to nebude nikdy. Obrovská hodnota je, když se podaří lidi inspirovat.

Psycholožka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová se stala čestnou občankou Prahy.
Dana Němcová: Hodnoty jsou pro mě smysl života, ale jako hrdinka se necítím

Co je potřeba dělat pro to, abychom takovou základnu jednou skutečně měli?
Musí vzniknout politická podpora českých vesmírných aktivit. Je potřeba podporovat české firmy založené na technologiích a exportu. Je dobré se nenechat zavřít do kanceláří a továren zahraničích firem, pak jde přidaná hodnota pryč. Neobejde se to i bez stability globální spolupráce. To jde ruku v ruce, jakmile budeme vyrábět zelenou energii a stabilizujeme životní prostředí, budeme toho schopni. Ve vesmíru musíme mít uzavřený ekosystém, kde se bude všechno recyklovat. Pokud se nám to podaří našlápnout správným směrem, mohli bychom mít Prahu i na Marsu.

Tomáš Rousek
Vystudoval Fakultu architektury na ČVUT a vesmírnou architekturu na Mezinárodní kosmické univerzitě ve Štrasburku. Spolupracoval s NASA a Evropskou kosmickou agenturou či britsko-švýcarskou firmou ESTEE. V Londýně a v Praze provozuje své studio XTEND Design zaměřené na architekturu a grafický design. Pro Škoda Auto připravoval koncepty úpravy jejího mladoboleslavského areálu. Podílí se na projektu pro Evropskou unii na čištění vody.