Podle statistik průměrný český muž vypije za rok 18,6 litru čistého lihu a závislost na alkoholu mu hrozí třikrát více než české ženě. Pro některé účastníky to podle Martina Járy byla hračka, protože alkohol do jejich života nepatří vůbec, nebo jen v omezené míře. Pro jiné to bylo mnohem těžší. Přesto celý měsíc vydrželi a dokázali sobě i ostatním, že to jde.

„Někteří z nás cílovou pásku neprotrhli. I neúspěch je ovšem důležitá zkušenost. Potěšilo nás také množství žen, které se do akce zapojilo a podpořilo naši myšlenku," sdělil Martin Jára.

Kampaň letos podpořily také významné osobnosti veřejného života, které mají s alkoholem důležitou osobní či profesní zkušenost. Jedním z nich je například Michal Miovský, vedoucí Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice.

„Suchej únor je skvělá příležitost, jak zviditelnit téma nebezpečí závislosti na alkoholu, dostat jej do veřejné diskuse a upozornit na daný problém. Samozřejmě sám o sobě mnoho nezmění, ale vede k reflexi, dává k ní šanci. Jeden měsíc je nic, a proto je dobré si to takzvané nic bez alkoholu zkusit," uvedl Michal Miovský.

Úsměvy smutných mužů

Dalším skalním podporovatelem kampaně je také spisovatel Josef Formánek, autor knihy Úsměvy smutných mužů, z prostředí alkoholické léčebny, kde sám nějaký čas pobýval. „Suchej únor může mnoha lidem dát příležitost se zamyslet nad tím, jestli se třeba neblíží k okraji propasti. A jenom tím, že si zkusí Suchej únor absolvovat, zjistí, jestli jsou závislí nebo ne," objasnil Josef Formánek.

Na Martina Říhu, jednoho z účastníků, který se k Suchýmu únoru přidal na facebooku, kampaň zapůsobila. „Uvědomil jsem si, že se dokážu výborně bavit i bez alkoholu. Mám dobrou náladu, lépe se mi spí a zároveň i probouzí. Kruhy pod očima zmizely stejně jako přebytečná kila, která jsem nabíral pravidelným pitím. V práci jsem čilejší a určitě podávám lepší výkony. Pokud tuto akci dodržíte, nejvíce tím prospějete sami sobě a svým blízkým," zhodnotil Martin Říha.