Zatímco Zelení a občanská sdružení kritizovaly v minulých měsících hlavně malou ochranu parků, zahrádek a zeleně obecně, stejně jako nedostatečné vytyčení občanské vybavenosti, řada městských částí teď taky požaduje přepracovat pravidla pro výškovou regulaci budov. A to bez ohledu na to, která politická seskupení aktuálně na radnicích vládnou.

Praha, výšková hladina. Metropolitní plán. Infografika.Zdroj: Redakce„Výškové regulace představují nejspornější bod systému regulací Metropolitního plánu,“ konstatuje ve svých připomínkách Praha 6. Vadí jí zejména možnost navyšovat patra v lokalitách, kde už teď stojí devíti a více podlažní domy. Tam, kde je dnes hladina například tři až čtyři podlaží, se výška zásadně nemění.

Plán ale výrazně uvolňuje pravidla ve skupinách podlažnosti devět až 12, 13 až 21, 21 až 27 podlaží, respektive do úrovně 100 metrů. „Z toho vyplývá, že tam, kde je hladina okolních budov 13 podlaží, je označena podlažnost 21 a to umožňuje zvýšení zástavby o sedm podlaží až na 21!,“ zdůrazňuje Praha 6.

Radnice požadují přepracovat pravidla

První městská část považuje výškovou regulaci za matoucí a zpochybňuje, podobně jako třeba Praha 4, celou její metodiku. „Skryté navyšování výškové hladiny“ ve stávající zástavbě shodně kritizují zastupitelé Prahy 9 i městských částí Šeberov, Klánovice nebo Petrovice. Nejen šeberovská radnice v čele se starostkou Petrou Venturovou (Pro lepší obec, dříve hnutí Pro Prahu) požaduje kompletní přepracování pravidel výškové regulace.

Výška budov setře charakter lokality

Ostře formuluje připomínky Městská část Praha 5: „Metropolitní plán umožňuje v mnohých případech výškové uspořádání, které předpokládá úplné setření jejich urbanistických hodnot, charakteru a identity: například Braník navýšení z typických tří nadzemních podlaží na šest, Buďánka z jednoho na 6+1 podlaží, Portheimka místně na šest nadzemních podlaží.“

Připomínky však neodráží jen obavy z růstu do výšky. Zastupitelé Prahy 5 zároveň volají po tom, aby plán počítal i s možnostmi stavět výškové budovy, které by Prahu obohatily o výjimečnou architekturu: „Aby bylo po individuálním posouzení výjimečně přípustné umístit lokální dominanty typu kostelních či jiných štíhlých věží nebo atypických budov typu koncertní haly, kostela, tělocvičny.“

Které z podnětů a připomínek vezmou tvůrci Metropolitního plánu v potaz, to se ukáže v příštích měsících. Přibližně za dva roky čeká upravený plán další veřejné projednání a následné zapracování dalších připomínek. Koncem roku 2022 o něm budou hlasovat pražští zastupitelé. Podle stavebního zákona má nový územní plán Prahy platit nejpozději od 1. ledna 2023.